Hudební představení Malý princ: Narozeninové okouzlení

 

Když jsem byla malá, stačilo mi velmi málo k tomu, abych mohla prožívat fantastická dobrodružství, třeba jenom v obývacím pokoji. Dětská představivost je totiž neskutečně pestrá. K tomu ocitnout se v úplně jiném světě tak někdy stačí i naprostá drobnost – třeba velký šátek nebo kartonová krabice. To vše se mi velmi živě vybavilo ve chvíli, kdy jsem navštívila představení Malý princ v pražském Studiu DVA a nechala se okouzlit jedinečným výtvarným ztvárněním tohoto díla.

Myslím, že představovat stejnojmennou knihu Antoina de Saint-Exupéryho asi není příliš třeba. Já osobně měla Malého prince vždycky velmi ráda a je zajímavé, že v každé životní etapě mi jeho příběh přináší něco nového a obohacujícího.

Vidět jeho divadelní ztvárnění jsem si tak přála už dlouhou dobu, tím spíš, když jsem se dozvěděla, že divadelním „Malým princem“ má být Jan Cina. Upřímně jsem si ani na chvíli nedovedla představit v této roli kohokoliv jiného a po návštěvě divadla byl tento můj pocit ještě mnohonásobně umocněn. Malý princ byl mým opožděným narozeninovým dárkem, který jsem si „rozbalila“ teprve letos v červnu, přestože původní záměr byl plánován již na květen 2020. Rozhodně ale stálo za to si počkat. Tímto ještě jednou děkuji za splnění snu. 😊

Na malou chvíli jsem se totiž mohla ocitnout v neskutečném světě - plném světel, stínů, hvězd a planet, včetně jedné docela maličké se třemi sopkami, agresivními baobaby a hlavně s růží, o níž Malý princ pečuje. Následně se vrací na Zem, a to na místo, kde se poprvé setkal se svým přítelem pilotem. Je přesvědčen, že ho zde opět najde, bohužel se s ním nesetkává. Přesto s ním postupně můžeme v jeho vzpomínkách znovu prožít celý jeho příběh – cestování po planetách, kde se setkává s velmi podivnými dospělými - byznysmenem, králem i opilcem, ale také Princův první příchod na Zem.

To vše podtrhuje nádherná a podmanivá hudba Kryštofa Marka a především naprosto fascinující výkon Jana Ciny, nejen herecký, ale také pěvecký. Jan Cina zkrátka JE Malý princ. Opravdu jsem dokázala zapomenout, že jsem v divadle a moje představivost se vrátila v čase o desítky let zpátky a velmi jasně jsem proto viděla beránka, „boj“ s baobaby, plakala u duetu s růží (hlas: Martina Placrová), cítila mrazení při setkání s hadem (hlas: Szidi Tobias) a dojímala se u přátelství Malého prince s liškou (hlas: Monika Absolonová).

Čas s Malým princem mi neskutečně rychle utekl, ale řada myšlenek a otázek zůstala - Není na čase se na chvíli zastavit? Rozhlédnout se kolem sebe, neřešit nepodstatné a hlavně se radovat z toho, co máme, než nám celý život proklouzne mezi prsty? Třeba vás Malý princ k těmto úvahám také dovede... 😊