7 statečných

  „Už je to tady!” Sama jsem tomu ještě nedávno nevěřila, ale návštěvu muzikálu Slunce, seno, jahody v Hudebním divadle Karlín mám za sebou a odcházím naprosto nadšená a plná pozitivní nálady. Hodně jsem se nasmála a myslím, že právě něco takhle šíleného jsem zrovna nutně potřebovala vidět, aniž bych to tedy dopředu tušila.

  Další novinkou, kterou v této sezóně představilo Městské divadlo Brno, je muzikál španělských autorů Ivána Macíase (hudba) a Félixe Amadora (texty a libreto) Medicus , inspirovaný knižním bestsellerem Ranhojič Noaha Gordona.

Na muzikál Doktor Faust jsem se neskutečně těšila. Zajímalo mě totiž, jak dopadne další dílo s faustovskou tematikou, s živým orchestrem a od mladých autorů. Byla jsem přítomná na tiskových konferencích, vypravila jsem se hned na slavnostní premiéru a jednu reprízu. A jak se mi muzikál vlastně líbil? Upřímně, líbil, ale ne tak docela. Stále jsem totiž z  Doktora Fausta poměrně zmatená…

  Již tento týden se můžeme v ostravském Divadle Jiřího Myrona těšit na premiéru Producentů – úspěšné muzikálové komedie Mela Brookse a Thomase Meehana, která vznikla na základě Brooksova filmu z roku 1967. Na  Broadwayi byla poprvé uvedena v roce 2001 a dočkala se následně i dalšího zfilmování. tentokrát již v muzikálové podobě. 

  Jaký by to asi byl pocit, kdybychom mohli jen roztáhnout ruce a vzlétnout? Plout si jen tak bezstarostně po obloze a ještě navštívit zemi, jakou svět ještě neviděl. Nebo tedy spíš Nezemi? 😊Odpověď už znají třeba Wendy s Míšou v pohádkovém příběhu Petr Pan , jehož titulní hrdina je sympatický rošťák s neposedným stínem. V Nezemi dohlíží na partu Ztracených chlapců a jeho úhlavním nepřítelem je kapitán Hák (pojmenovaný podle „dobové protézy“, co má místo uříznuté ruky), jenž spolu se svou pirátskou bandou ohrožuje klid Nezemě a zabíjí Indiány. Ostatně, kdo by tento příběh alespoň v kostce neznal, že? 😊

  Muzikál Maminy (v originále Motherhood The Musical ) autorky Sue Fabisch (hudba, libreto i texty) je jedním z těch, o jehož existenci jsem vůbec nevěděla, ale od okamžiku, kdy nám byl Divadlem Lucie Bílé poprvé představen, jsem tušila, že toto je přesně něco, co mě zkrátka nemůže zklamat. A s každým dalším dostupným článkem či videem (náš článek s fotografiemi a rozhovory včetně videa si můžete přečíst zde ) jsem se víc a víc těšila na to, až se konečně do divadla budu moct vypravit. O to víc jsem měla radost, že jsem se tohoto dlouho očekávaného okamžiku nejen dočkala, ale mohla být rovnou na české premiéře Mamin (v režii Antonína Procházky), která proběhla ve středu 21. září v Divadle Lucie Bílé.

  Myslím, že s příběhem doktora Fausta, který upíše svoji duši Mefistofelovi, a ten mu má výměnou za ni sloužit, dokud Faust nedosáhne pocitu štěstí, se v nějaké podobě nejspíš setkal každý z nás. Tato legenda v různých verzích existuje již stovky let a dočkala se i řady filmových či divadelních adaptací, včetně těch muzikálových.

Máte také někdy pocit déjà vu? O něčem se vám zdá, něco si představujete, prostě tak trochu cítíte, že se něco stane, a ono se to opravdu stane? Váš mozek jede na plné obrátky, pálí, přemýšlí. Říká si: proč? Co? Cože? Právě takový pocit jsem měl, když jsem zjistil, že se bude uvádět muzikál Devět křížů . Netajím se tím, že mám tento druh tvorby vyloženě rád. Mám rád věci podle skutečnosti, legendy, věci historické anebo příběhy, nad kterými se musí trochu přemýšlet. Někdy ten pocit tajemna, neštěstí či štěstí ve vás vyvolá vlnu euforie. No a přesně to se stalo. 

  „Cold never bothered me anyway…“ (v překladu něco jako: Mráz mi stejně nikdy nevadil) To není jen úryvek ze slavné písničky Let It Go (Najednou) z  Frozen (Ledového království), ale také je to věta, která mě vlastně docela dobře vystihuje. Jak by vám jistě mí kamarádi potvrdili, celý rok chodím v oblečení s krátkým rukávem a často se odmítám oblékat i v zimě. Všichni se choulí v bundách a já si (možná!) navléknu lehký svetřík a libuji si, jak se mrazem konečně vyčistil vzduch. Možná už chápete, proč jsem během naší výpravy do Londýna se Statečnými navštívila právě i muzikál Frozen . Potřebovala jsem se po náročném dni hezky zchladit! 😊

  Stalo se vám někdy, že jste si o nějaké divadelní novince vyslechli zcela protichůdné názory od vysloveně nadšených až po naprosto kritické, takže jste vlastně vůbec nevěděli, co si máte myslet? Nepochybně ano, nicméně u muzikálové novinky Národního divadla moravskoslezského Harpagon je lakomec? v režii Vojtěcha Štěpánka byla vyhraněnost obou táborů tak silná, že prakticky neexistoval žádný názor „mezi.“ Tento „úkaz“ mi již tak obvyklý nepřipadal a pochopitelně ve mně probudil zvědavost a chuť vypravit se na tento titul, což jsem vlastně původně ani neměla tak úplně v plánu. Harpagona jsem tedy nakonec zhlédla v rámci své muzikálové dovolené v květnu 2022 a musím říct, že toto rozhodnutí bylo skutečně šťastné. 😊

  Že plzeňská muzikálová scéna jede na plné obrátky a je jednou z nejvyhledávanějších v republice, netřeba připomínat. Na Malé scéně to tentokrát opět rozbalila v představení  Green Day's American Idiot  naprosto dokonale. Sex, drogy a rockenroll… To přesně můžete na Malé scéně DJKT čekat. A k tomu nepopsatelně skvělé výkony všech. V Plzni zkrátka jedou bomby.

Na začátku byla legenda a pak přišel muzikál, který si 7 statečných muzikálovců nemohlo nechat ujít. Dlouho dopředu se na Devět křížů těšil George a postupně svým nadšením »nakazil« i nás ostatní. Přinesli jsme vám proto už dříve rozhovor s autory této muzikálové novinky. Zatímco první výprava si do Brna zajela »cestou domů« z vídeňské Rebeccy , další skupinka je o týden později následovala. A jaké tedy byly naše první dojmy po návštěvě MdB?