Muzikál Maminy: „Slasti a strasti“ mateřství

 

Muzikál Maminy (v originále Motherhood The Musical) autorky Sue Fabisch (hudba, libreto i texty) je jedním z těch, o jehož existenci jsem vůbec nevěděla, ale od okamžiku, kdy nám byl Divadlem Lucie Bílé poprvé představen, jsem tušila, že toto je přesně něco, co mě zkrátka nemůže zklamat. A s každým dalším dostupným článkem či videem (náš článek s fotografiemi a rozhovory včetně videa si můžete přečíst zde) jsem se víc a víc těšila na to, až se konečně do divadla budu moct vypravit. O to víc jsem měla radost, že jsem se tohoto dlouho očekávaného okamžiku nejen dočkala, ale mohla být rovnou na české premiéře Mamin (v režii Antonína Procházky), která proběhla ve středu 21. září v Divadle Lucie Bílé.

Dějová zápletka je vlastně jednoduchá. Mladičká Amy právě očekává svého prvního potomka. Zbývají jí tři týdny do porodu a na mateřství se připravuje skutečně velmi zodpovědně. S určitou naivitou má vše naplánované do nejmenšího detailu. Její kamarádky, Barb, Tina a Brooke, se jí rozhodnou překvapit a uspořádají u ní oslavu. Jsou již zkušenými „maminami“ a Amyina očekávání a představy vnímají poněkud s rezervou. Ocitáme se tedy u Amy doma a jsme svědky „mejdanu“ čtyř kamarádek, které se navzájem svěřují se svými „slastmi i strastmi“ mateřství. Některé zkušenosti mají stejné, ale někdy se jejich pohledy liší, stejně jako jejich povahy, ale především jejich životní osudy. Ale abychom nebyli po celou dobu jenom v klidu a pohodě, dojde i na okamžiky opravdu akční. Je totiž možné, že Amy ve skutečnosti do porodu zbývá času podstatně méně. 😊 Pokud vás zajímá, zda tomu tak je a jak celý příběh dopadne, není nic jednoduššího než se na Maminy do Divadla Lucie Bílé vypravit.

Mně osobně se Maminy trefily přesně vkusu. Ač sama děti nemám a nemůžu tudíž sdílet zkušenosti hrdinek muzikálu, většina kamarádek a známých v mém okolí podobné problémy řeší. Chvílemi jsem proto měla pocit, že některé repliky z muzikálu jsem již slyšela i od nich, či jsem byla svědkem některých momentů, o nichž se v představení mluví. 😊 Navíc mě tento muzikál oslovil i po hudební stránce. Melodie byly živé a zapamatovatelné. Mnohdy mi připadaly ve stylu country, jindy jsem naopak měla pocit, že mi hudba trochu připomněla jiný můj oblíbený muzikál - Chicago. Každopádně jsem nenarazila na hudební číslo, které by se mi nelíbilo nebo mě nezaujalo, což bohužel nemůžu říct o všech muzikálech. Velmi dobře se mi též poslouchaly české texty Adama Nováka.

Zajímavá byla také scéna Petra Hlouška laděná do pastelových barev, hlavně světle modré, fialové či barvy muzikálu - růžové. Prakticky celou dobu se nacházíme v obýváku u Amy, ale blízký příchod dítěte je z něj již patrný na každém kroku. Nechybí v něm totiž hračky, dětská výzdoba ani zásoby nočníků, které poslouží i při jedné z nápaditých choreografií Ivany Hannichové. 😊  Trochu rušivé byly podle mě pouze některé z kostýmů, u nichž se mi zdálo, že je té růžové už přece jen trochu moc 😊. Některé z modelů podle mě proto nebyly zrovna nejslušivější, což si myslím, že je škoda.

Co se ale povedlo velmi, bylo obsazení. Skvělá byla chemie a celková atmosféra na scéně, kdy jsem skutečně měla pocit, že můžu nakouknout na jednu pohodovou oslavu čtyři kamarádek, které vlastně neřeší nic zásadního, ale přesto se o nich za tu chvíli můžeme hodně dozvědět. Pravděpodobně nejvíce prostoru v tomto muzikálu mají Amy a Barb, které se záhy také staly mými nejoblíbenějšími „maminami” 😊. Na druhou stranu všechny čtyři dámy prakticky neopustí jeviště a výborně se doplňují. Ze společných čísel ve vás pak rozhodně zanechá nejsilnější dojem píseň Až děti odejdou.

Jako budoucí maminka Amy se na premiéře představila Markéta Schimmerová Procházková, která mě s přehledem přesvědčila o své naivitě a oslnila tím, s jakou vervou se do všech svých plánů pouští. Amy mi byla navíc sympatická tím, že jsem se v ní úplně viděla. 😃 Také já se cítím dobře, pokud se na věci, které neznám a ze kterých mám tak trochu strach, můžu připravit, a to nejlépe tak, aby mě nemohlo vůbec nic překvapit. Což pochopitelně tak úplně nejde a běh času to vždy znovu ukáže. 😊 Ve chvíli, kdy tedy Amy vytáhne svůj mega dlouhý seznam toho, co musí ještě do porodu stihnout a rozezní se první tóny písně To nejlepší, jsem věděla, že přesně takhle bych se na jejím místě chovala i já. 😃 Naprosto dechberoucí bylo pak v Markétině podání samotné finále představení Stávám se maminou, což byl asi poslední dojemný okamžik tohoto muzikálu, co zároveň fungoval jako krásná tečka na závěr.

Lidé jako Amy potřebují ve svém okolí naprostý protipól - někoho, kdo stojí nohama pevně na zemi a dokáže se na věci dívat i z té praktické stránky. A právě Barb v podání Terezy Hálové přesně taková je. Barb je maminka pěti dětí, a tudíž nemá čas zabývat se zbytečnostmi a musí uvažovat hodně prakticky. Na druhou stranu své děti miluje a nejspíš by se pro ně „rozkrájela”. Její hlášky jsou mnohdy až sarkastické, ale velmi trefné, vtipné a pramenící z bohatých zkušeností. Tereza mě jako Barb neskutečně bavila a dokázala přesvědčit nejen o svém komediálním talentu, ale také mě několikrát dojmout. V písni Já pět dětí mám se jí to povedlo poprvé a už jenom kvůli tomu, abych od ní tuto píseň mohla slyšet ještě jednou, mi to za další návštěvu tohoto muzikálu stojí. 😊

V roli empatické Tiny, jež se snaží na Amy působit spíše svou vlídností a trpělivostí, se představila Lucie Bílá, která je zároveň producentkou tohoto muzikálu. Také Lucie mě coby rozvedená matka Tina v určitém momentu dojala, a to především v písni Každý druhý víkend, v níž byla velmi přesvědčivá. Zase v úplně jiné, spíše komické, poloze zaujala ve skvělém čísle Stanu se babičkou. Zároveň musím ocenit, že se jí Tinu podařilo zahrát tak, že své kolegyně nijak nezastínila - naopak se skvěle povedlo udržet přátelskou a pohodovou náladu, jakou bych na oslavě s kamarádkami očekávala. 😊

Poslední ze čtveřice je pak Brooke, jíž si na premiéře zahrála Kateřina Pechová. Kateřinu jsem pravděpodobně v divadle viděla poprvé (pokud nepočítám účinkování na koncertech) a v roli emancipované právničky, která s relativním přehledem zvládá i výchovu svých dětí, mě ohromně bavila. Mohla se zde předvést ve dvou skvělých komických číslech, z nichž především na to první (Věrný zákazník) asi hned tak nezapomenu. Skutečně skvělá volba. 😊

Celkově na mě Maminy působily rozhodně kladně a vím, že je musím ještě vidět. Chci znovu prožít příběh, který, ač je velmi jednoduchý, nenudí. Také se mi na něm líbí, že komické i vážnější nebo dojemnější scény jsou tu v rovnováze. Zkrátka stejně jako život, co není jenom veselý, nebo jenom smutný. Líbilo se mi premiérové obsazení, ale přesto bych v některých rolích ráda viděla i alternace. Vím, že musím ještě někdy slyšet Já pět dětí mám od Terezy Hálové a znovu bych si ráda poslechla i Až děti odejdou. Chci si znovu užít Brooke při nákupní horečce, Tinu převlečnou za „babičku” a chci se nechat znovu překvapit, jak to s Amy celé dopadne. 😊 Zkrátka Maminy mi za další návštěvu stojí a pevně věřím, že to vyjde brzy. 😊