Připravovaný muzikál Producenti: Kontroverzní komedie s poselstvím

 

Již tento týden se můžeme v ostravském Divadle Jiřího Myrona těšit na premiéru Producentů – úspěšné muzikálové komedie Mela Brookse a Thomase Meehana, která vznikla na základě Brooksova filmu z roku 1967. Na  Broadwayi byla poprvé uvedena v roce 2001 a dočkala se následně i dalšího zfilmování. tentokrát již v muzikálové podobě. 

Příběh dvojice producentů Maxe a Lea, kteří se rozhodnou záměrně uvést muzikálový propadák o Adolfu Hitlerovi a peníze od investorů si nechat, již rozhodně není v Čechách novinkou. Česká premiéra proběhla již v roce 2006 v Hudebním divadle Karlín a o osm let později byli Producenti uvedeni také v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

A jelikož jsme už na ostravské uvedení tohoto kusu v režii Gabriely Petrákové zvědaví a těšíme se na něj, rozhodli jsme se oslovit a vyzpovídat pro vás část realizačního týmu i obsazení, a tak trochu vás tak na Producenty nalákat. 😊

Jako prvního jsme oslovili Tomáše Novotného, který v představení nejen účinkuje, ale je také zodpovědný za dramaturgii.

Tušíme, že coby dramaturg máte na uvádění Producentů velkou zásluhu právě vy. Zajímalo by nás, zda to byl třeba jeden z těch titulů, na které se pomýšlelo delší dobu a teprve teď se poštěstilo, nebo to spíše vyplynulo v poslední době, možná i s ohledem na dnešní dobu a dění v ní?

Nerad bych si přivlastňoval myšlenku uvedení Producentů v Ostravě. O tomto díle jsme se šéfkou souboru přemýšleli dlouho, nicméně pouze v jakémsi širším okruhu. A jednoho dne - jak to tak někdy bývá - více okolností zapadlo do sebe a myšlenka se stala skutečností. Věříme, že pokud se v těchto nelehkých dobách diváci rozhodnou strávit večer v divadle, budou se chtít především bavit. A to Producenti splňují dokonale.

Muzikál Producenti byl uvedený v Čechách již opakovaně a co jsme měli možnost zaregistrovat, názory na něj, s ohledem na poněkud kontroverzní zápletku, bývají extrémní – buď velmi negativní, nebo velmi nadšené. Nevyžaduje trochu odvahu zvolit právě tento titul, který již navíc není v Čechách novinkou?

Staré pravidlo říká, že nejhorší, co se může stát, je vlažné přijetí publika, tedy premiéra, která „neurazí ani nenadchne“. Právě extrémní názory dělají dílo živým, protože vzbuzují polemiky, debaty, výměny názorů a zamyšlení. A dovolte mi ještě podotknout, že zápletka je sice kontroverzní, ale ne bez účelu. Vnímavý divák si, doufejme, uvědomí, že právě tato kontroverze má svůj důvod, a i když se jedná o komediální titul, nese v sobě jisté poselství, které je důležité právě v dnešních dobách...

V hlavní roli svérázného producenta Maxe Bialystocka se představí Tomáš Savka a Lukáš Vlček. Jeho partnerem je účetní Leo Bloom. Teprve setkání s Maxem mu obrátí život vzhůru nohama a začne si díky němu plnit své sny. V této roli se představí Radek Melša (v alternaci s Tomášem Krpcem), kterého jsme se na tuto postavu podrobněji zeptali.

Představujeme si, že role Lea Blooma může být pro herce velmi atraktivní, jelikož tato postava se v rámci děje muzikálu neskutečně charakterově vyvíjí. Čím je vám Leo sympatický a čím naopak již méně?

Leo Bloom je pro mě sympatický svou uhrančivou ctižádostí naplnit svůj sen a jak na cestě za ním dokáže, naprosto upřímně, s obrovskou touhou, dětskou přesností a opravdovou láskou prožívat všechna ta svá životní „poprvé“ a vůbec svůj přerod z šedé kancelářské myši v chlapíka, který je schopný obětovat se pro své blízké.

Naopak méně sympatický je pro mě fakt, že určité situace (zejména na začátku muzikálu), ač to nemyslí absolutně zle, vnímá skrz velmi akurátní a pregnantní metr, a to z něj dělá sice roztomilého, avšak poněkud upjatého a konzervativně smýšlejícího jedince s jakousi obsesivní touhou utíkat ze situací, které narušují jeho traumatizovanou podstatu bytí.

Naštěstí je pro něj setkání s Maxem, jeho budoucím parťákem (a nejen s Maxem), natolik terapeutické, že pod krustou všech jeho strachů, objevíme naprosto láskyplného, odvážného a upřímně milujícího muže, který nalezl svou novou podstatu bytí v kruhu, na první pohled, naprosto bizarních postav, s nimiž má však tolik blízkého a které jen tak nepustí…

Ale o tom všem si snad již brzy povíme v klenotnictví to příběhů… tedy v Divadle Jiřího Myrona. 😊

Ani v Producentech samozřejmě nechybí krásná žena. V roli Švédky Ully, která touží být obsazena jako hlavní hvězda muzikálu a tak trochu zamotá hlavu oběma hlavním hrdinům, se představí dámy Michaela Horká a Kristýna Štarhová.

Michaely Horké jsme se na postavu Ully zeptali podrobněji a zajímali jsme se mimo jiné o taneční čísla v tomto muzikálu.

S muzikálem Producenti máme spojené velké množství tanečních čísel, v nichž má i postava Ully nemalý prostor. Můžete nám přiblížit, jak se vám taková čísla zkoušela a na co se podle vás můžeme v Pruducentech těšit?

Ano, je pravdou, že muzikál Producenti obsahuje mimo jiné i nelehká a velká efektní taneční čísla a jako Ulla jsem jich účastna. Těším se z toho. Je to taková ta klasická Broadway, ač pohledem choreografa Laca Cmoreje, tedy tak nějak jinak okořeněna. Máte se jistě na co těšit. Od dokonalé hudby přes skvělý humor až po krásné výkony herců, zpěváků, muzikantů a tanečníků.

Zápletka představení Producenti spočívá v tom, že muzikálové dílo, v jehož úspěch nikdo nevěřil, se vlastně tak trochu zvrtne v úspěch. Stalo se vám někdy, že nějaký titul, v němž jste si měla možnost zahrát, diváci přijali naprosto jinak, než jste třeba sama očekávala? Ať už se jednalo o reakce pozitivní, či negativní?

Mám pocit, že uvedení nové inscenace může být vždy risk, ač samozřejmě někdy je výběr tzv. více na jistotu a někdy je více „ve hvězdách,“ jaká odezva diváctva bude. Asi nikdy se mi nestalo žádné velké překvapení v rámci přijetí či nepřijetí představení diváky. Nicméně, co mě těší obrovsky, je, řekla bych, až nadstandartní pozitivní reakce na inscenaci Rebecca (Národní divadlo moravskoslezské). Hrajeme ji již několik sezón a stále je krásně plná a s krásnými ohlasy. A jelikož je to i moje srdeční záležitost, prostě se to potkalo.

Věřím i v případě Producentů v dobré přijetí divákem a doufejme i v dlouhou divadelní cestu. Už se na vás moc těšíme.

Autorem muzikálového propadáku, který se Max a Leo rozhodnou uvést, je Franz Liebkind. Zeptali jsme se tedy jeho představitele Tomáše Novotného (v alternaci s Romanem Harokem) také na vnímání této role.

Myslíme, že v podobné roli, jako je Franz Liebkind, jsme vás v divadle ještě neviděli. Tato postava je poněkud zvláštní a extrémní ve všech ohledech. Co bylo pro vás při zkoušení této role největší výzvou?

Je pravda, že v Ostravě jsem se v podobné roli nejspíš ještě neobjevil (pominu-li satiricky laděný muzikál Ptákoviny, kde má role Supa neměla k Franzi Liebkindovi daleko). Nicméně s tímto typem role mám již jisté zkušenosti ze svého souboru „Divadlo Tří“, kde se podobným humorem a stylizací zabýváme již dlouho. V tomto směru pro mě tedy není tento šílený charakter takovou novinkou.

A ptáte-li se na největší výzvu v rámci zkoušení, pak je to určitě snaha o co nejpřesnější stylizaci, aby se z postavy nestala karikatura. Byla by to škoda. Protože i takový šílenec, jako je Franz Liebkind, by měl být uvěřitelný...

V roli režiséra Rogera de Brise se v Producentech alternují Juraj Čiernik a Robert Jícha. U Juraje Čiernika nás tedy zajímaly především otázky, které jsou s profesí režiséra spojené. 😊

V Producentech se vaše postava režiséra Rogera dostane v určitém momentu do situace, kdy musí na premiéře muzikálu, který režíroval, v hlavní roli na poslední chvíli zaskočit. Stal se vám někdy podobný adrenalinový zážitek?

O adrenalinové zážitky u divadla vůbec není nouze. Myslím, že to zná skoro každý herec, že někdy přijde výzva v extrémně krátkém čase. Jednou se mi takhle dostalo role tanečně pěvecké, zhruba 20 minut před představením komedie Donaha měla kolegyně náhlou indispozici a jediná volná osoba jsem byl poblíž já. Slova jsem znal, choreografii mě naučili ostatní, a už jen zbylo najít správnou velikost dámského kostýmu a lodiček na podpatku. Předpokládám, že si ten večer užili tento adrenalin všichni, i dámy garderobiérky.

Jaké je pro muzikálového režiséra nechat se vést jiným režisérem? Probouzí se někdy během zkoušení vaše režisérské Já?

Co se týká inscenování, myslím, že je to v tomto směru velká zábava. S režisérkou Gabrielou Petrákovou dělám často a myslím, že si dobře rozumíme. Především je ochotná přijmout některé z mých zběsilých nápadů. Je velmi tolerantní, ale ví, co chce, a proto mnoho mých návrhů padne do rokliny zapomnění. Naštěstí.

Na post režiséra a adrenalin na jevišti jsme zeptali též Roberta Jíchy.

V Producentech se vaše postava režiséra Rogera dostane v určitém momentu do situace, kdy musí na premiéře muzikálu, který režíroval, v hlavní roli na poslední chvíli zaskočit. Sice se režii nevěnujete, ale stal se vám někdy z pozice herce podobný adrenalinový zážitek?

Takto opravdu rychlý záskok se mi naštěstí nikdy nestal. Ale podobný adrenalin jsem zažil, když mi bylo ne úplně dopředu oznámeno, že hlavní mužskou roli Gerolda v muzikálu Papežka, s níž se naše divadlo chystalo na zájezd do Ingolstadtu, nebude hrát Mathias Edenborn, který dal přednost Fantomovi opery, ale já. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybych celou roli nemusel hrát a zpívat v němčině a partneřit s rodilou mluvčí v roli Papežky Jany. Vzhledem k tomu, že němčina to byla mírně archaická, spousta textu mluveného i zpívaného, tak jsem si adrenalinu užil až až.

Lákalo vás někdy režírování, nebo se raději ocitáte právě na herecké »straně opony«?

Režírování mě rozhodně láká. Drobně si to kompenzuju vedením studentů brněnské konzervatoře, kde učím, a předáváním zkušeností, které jsem za dobu svého angažmá získal. A myslím, že každý plodný dialog s režisérem té či oné inscenace, je vlastně malý režijní nápad.

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří si na nás i přes značné časové vytížení našli čas a na naše otázky nám ochotně odpověděli. A nyní již zbývá popřát jediné: Zlomte vaz! 😊