Muzikál Cats: I kočky chtějí do nebe

 

Na dnešní cestu do světa divadel vás pozvu trochu dále, než jen po vlastech českých. Mou další zastávkou je přímo samotná Vídeň. Ta je pro mě hned druhé město po Londýně, co nejčastěji navštěvuji kvůli zahraničním produkcím. Musím se ale hned ze začátku přiznat, že muzikál Cats nepatří mezi moje favority v muzikálovém světě. Určitě si tak trochu říkáte, proč tedy vlastně jedu takovou dálku za tímto dílem? No, je to celkem jednoduché. Řekl jsem si, že pokud Kočky, tak je chci vidět jako originál, v celé jejich kráse. Ano, vím, že i u nás mají své zastoupení, ale bohužel podle mě ne v takové profi podobě, jakou by představení Cats mělo mít.

Ronacher ve Vídni je velice populární divadlo, kde se pravidelně hrají světoznámé tituly. Jeho obrovskou výhodou je to, že se zde během určitého období hraje pouze jeden titul, tudíž je celé jeviště zcela a v plné míře přizpůsobeno právě jednomu dílu, a to i v souvislosti s prostory divadla. Další velké pozitivum je také to, že zde vidíme titul v originále - je jedno, jestli se jedná původně o dílo z West Endu či Broadwaye.

V dnešním článku vás nebudu provázet příběhem Koček, který je nám všem jistě dobře známý, nýbrž spíš vylíčím svůj zážitek z divadla. Cats je muzikál, který vychází ze sbírky básní z knihy anglického básníka Thomase Stearnse Eliota - Praktická kniha o šikovných kočkách. Hudbu složil náš »anděl hudby« Andrew Lloyd Webber. Tento muž je prostě PAN skladatel a na co sáhne, to promění v hit, který posbírá několik cen a slávu po celém světě. Toto dílo je svým způsobem originál nad originálem. Každá zde uvedená píseň má svůj žánr a styl, stejně tak jako příběh, kdy nám každá z koček představuje svůj život. 

Už při samotném vstupu do sálu člověk oněmí úžasem. Scéna je opravdu obrovská, na první pohled to vypadá jako skladiště věcí, ostatně ona to opravdu je taková skládka věcí. Ovšem každá věc má nějaký význam a je perfektně přizpůsobena ději na jevišti. Pro Kočky ideální. Vůbec totiž netušíte, z kterého rohu na vás vyskočí anebo kde si bude ladně protahovat svůj hřbet. Co stojí za obrovskou pochvalu a můj obdiv, je hra světel. Tak perfektně nasvícené jeviště jsem dlouho neviděl. Díky této souhře světel ožil každý příběh a nabral úplně jiný rozměr. Když už mluvím o světlech, tak i celé divadlo je ozdobeno - dokonce i jeho strop je speciálně vyzdoben a nachází se na něm celá obloha hvězdiček, pomalu jako na nebi. Jakmile začne představení a ostatní světla zhasnou, tak se rozsvítí celá noční obloha a vám se zdá, že sedíte někde v parku na lavičce a sledujete příběhy koček, dovádějících na harampádí. 

Co je ovšem nejdůležitější, jsou samotné kostýmy a s ním spojené líčení a masky. Nemůžu říct, který kostým je nejhezčí. Já byl nadšený ze všech. Opravdu zde se staly z lidí kočky. Dokonalý make-up už je jen finální tečkou. I divák ze zadních řad vidí jejich tváře a grimasy, což je skvělé. Své kouzlo mají i jejich pohyby a také choreografie. Každé gesto, každý styl, každý pohyb - vše je originální. Je opravdu pěkné, že i kočka, která zrovna není středem naší pozornosti, se chová skutečně jako kočka. Takové představení je opravdovým zážitkem pro každého. Když si představím, jaký počet představení se musel odehrát a jak vše zůstalo do detailů stejně? Divák si zkrátka pokaždé odnáší zážitek, jako kdyby viděl premiéru.

Už vám trochu připadá, že miluji Kočky? Ano, je to tak. Muzikál Cats si ve Vídni získal mé srdce, a i když neumím německy »ani prd«, tak jsem odcházel z představení jako znovuzrozený. Své kouzlo provedl i orchestr a jeho perfektní zvuk. Hned ze začátku představení při písni Jellicle Cats máte chuť skočit na pódium a užít si tuto kočičí party spolu s kočkami. Nejen radost, ale i smutek a slzy v nás Kočky dokážou probudit. Světoznámý titulní hit Memory je pak lahůdkou celého představení a zážitkem celého večera, stejně tak jako závěrečný vzestup do nebe a naplnění samotného konce představení.

Obsazení mého představení bylo pro mě téměř neznámé, ovšem vysoce profesionální. Byla to prostě jak herecká, tak pěvecká fantazie. 

Strašně vám všem přeji vidět toto představení a užít si ho stejně tak jako já. No, a vidíte, co dokáže jeho zázračná síla? Úplně vás dostat, že se vám až podlomí kolena a řeknete si: „Mňauuuuu“, teda vlastně „wauuuuu“. 😊