Muzikál Fun Home: Příběh malovaný barevnými pastelkami

 

Plzeňská Malá scéna umí překvapit. Je jako stvořená pro menší díla spíš alternativního charakteru, u nichž je předpoklad, že se na ně nepohrnou masy lidí, o to kvalitnější projekty zde však mohou vzniknout. Někdy stačí málo, aby síla příběhu pronikla až do morku kostí a nechala diváka zcela rozervaného, ať se s tím popere sám…

Americká spisovatelka Alison Bechdel napsala autobiografický příběh jako komiks, který se stal bestsellerem. Podle tohoto příběhu vznikl komorní muzikál, k němuž hudbu napsala Jeanine Tesori a texty Lisa Kron. O české přebásnění se postarala Hana Nováková a o režii Lumír Olšovský. Za zmínku rozhodně stojí vynikající scéna, kterou vystavěla Andrea Pavlovičová.

Ani nevím, kde začít… Muzikál Fun Home je něco úplně jiného, než jsem dosud na divadelních prknech viděla (a že jsem toho za 15 let viděla opravdu hodně). Styl stavby scény a vyprávění příběhu se nedá vtěsnat do žádné škatulky. Samotný scénář prolíná tři různá časová období (děj se odehrává v 70. letech minulého století) jedné americké rodiny, která vypadá navenek celkem normálně. Rodina Bechdelových. Otec, matka a tři děti. A jedno velké tajemství. Komediální muzikál, který však skončí ne úplně vesele…

Měl jednu zvláštnost: konec byl prozrazen již v začátku. Tudíž divák přesně ví, co se stane, o to silněji může veškeré momenty příběhu prožívat. Vypravěčkou příběhu je samotná Alison – jedna ze tří sourozenců. A má hned tři představitelky – dítě, teenagera a dívku na prahu dospělosti. Dospělá Alison celý příběh vlastně maluje do podoby komiksu, tudíž všechno na jevišti – celý dům a veškeré dekorace – jsou kreslené předměty. Je na divákovi, aby si představil jednotlivé obrázky komiksového sešitu a poskládal si je do souvislého filmu.

Vyprávět děj zde nebudu. A to ani v náznacích. Cokoliv bych napsala, vše bude působit jako spoiler. Celý příběh musí divák prožít sám od začátku do konce, aby to mělo tu pravou atmosféru a účinek. Připravte si však kapesníky a čekejte úder, který vám zabere v myšlenkách několik dalších dní.

Po hudební stránce se také nedá tento muzikál nikam zařadit. Každá píseň měla svou sílu, se ctí se s ní poprali i všichni dětští představitelé, ale v hlavě vám žádná melodie nezůstane. Ale to ani není cílem. Tato muzika není žádný mainstream, tudíž nepotřebuje mít hitový potenciál. Má sílu pouze v těch okamžicích, kdy vypráví veselou/neveselou story právě tím stylem, který diváka zasáhne. Český překlad mluvil rovněž jasnou řečí dětí, teenagerů i dospělých. Po 100 minutách strávených v blízké přítomnosti herců jsem měla dojem, že jsem právě dočetla knížku plnou zvratů, pocitů a křehkosti vztahů, které se dají tak snadno rozbít…

Představitelku Alison hrála Eva Staškovičová a přiznám se, že kdybych si její jméno nepřečetla na fermanu, nepoznala bych ji. Dokonalá maska a paruka z ní udělaly zcela jinou bytost. Navenek působila nenápadně a tuctově, tohle maskování však mělo svůj smysl. Její mladší „já“ – teenager v podání Emy Karpeles a dítě s představitelkou Markétou Jindrovou – vypadaly jako její věrné kopie, jen o pár let mladší. Všechny tři byly dokonalé výrazné herečky, které se nebály žádné herecké výzvy (a že těch výzev bylo v příběhu požehnaně). Další dva sourozence (již pouze v dětských rolích) hráli Robin Beneš (Christian) a Tadeáš Prokop (John).

Lucie Dolejšková a Jozef Hruškoci v rolích rodičů předvedli neuvěřitelný herecký koncert. Navenek obyčejná rodinka se před svými dětmi a okolím skrývá pod maskou „normálnosti“, avšak poté, co tajemství vyleze na povrch, dají průchod svým opravdovým emocím. Atmosféra by se v té chvíli dala krájet. Oběma chvíli rozumíte, v další chvíli zase ne, a představujete si, co byste sami dělali na jejich místě. Prožíváte vše s nimi, chvíli myslíte jako děti, po pár momentech zase jako dospělí… anebo jste naopak rádi, že nejste v jejich kůži a váš život je ve srovnání vlastně procházka růžovou zahradou. V momentech, kdy se děj nijak neposouvá, ale projevují se skutečné pocity a pravdy, cítí divák ten markantní rozdíl v různosti generačních názorů a pohledů. Jinak vidí stejnou situaci malé dítě, puberťák či dospělý člověk, zodpovědný za své potomky a koneckonců i za svůj život.

V dalších menších rolích se představili Kateřina Tafatová (Jenn), Pavel Klimenda (Roy / Bob Jeremy), Dušan Kraus (Mark) a Pavel Režný (Pete), který během celého představení dirigoval kapelu, pouze v jedné chvíli si odskočil na jeviště.

Fun Home je muzikál, kde o emoce není nouze. V jedné chvíli brečíte smíchy, během okamžiku jste naopak přikovaní k sedačce a nedýcháte, abyste se vzápětí opět rozbrečeli dojetím. Ohromná energie, komedie i tragédie, zábava i zamyšlení – to je Fun Home. Dům, který vás pobaví, ale také ochromí a zbaví slov.