Zvídavé otázky 7 statečných: Charlotte Režná

Foto: Radek Janda - Musical.cz

Dnešní rozhovor nám poskytla druhá polovička manželů Režných, skvělá Charlotte Režná. Její tvář můžeme pravidelně vídat na divadelních prknech v DJKT Plzeň. Na jaké otázky a zajímavosti jsme se jí zeptali? To se dozvíte právě v našem článku. Můžete se těšit například na podrobnosti o tom, jak probíhá zkoušení nového muzikálu, ale také zjistíte, co je pro Charlotte největší výzva, co ji baví a jaká přání má do budoucna. To vše, teď a tady. 😊

George: Divadlo DJKT Plzeň je vaše domovská scéna, kde spolu s manželem Pavlem Režným hrajete v podstatě skoro ve všech představeních. Moje otázka proto zní: Když přijde nový titul, probíhá společné zkoušení i doma v obýváku? Představuju si, že třeba dochází k mnoha vtipným situacím, kdy jeden druhému nahrazujete parťáka. Je to tak? 😊

Ano, je to přesně tak. Vždy, když začínáme zkoušet nový titul, jsme schopni o něm sáhodlouze diskutovat. Vždycky nejlépe večer v koupelně. 😊 A co se týče zkoušení textů, s tím si samozřejmě také pomáháme. Většinou to vycházelo vždy tak, že když má jeden z nás roli, druhý je v company, takže se občas pobavíme nad tím, že ten druhý vůbec netuší, co se v komornějších scénách odehrává a proč - vznikne tak někdy naprosto mylná interpretace textů, která končí větou: „Děkuju, to se to raději naučím sám/sama.“ 😂

Annie: Ze všech představení, kde jsem vás v DJKT viděla, jste mě jednoznačně nejvíc zaujala jako temperamentní Eliza Doolittleová v My Fair Lady. Máte v tomto muzikálu nějakou oblíbenou scénu, na kterou se vždy těšíte? A co naopak považujete na této roli za nejnáročnější? A jste si s Elizou v něčem povahově podobné? 😊

My Fair Lady jsem si zamilovala a Elizu ještě víc. Užívám si celou hru od začátku do konce. Ale pokud bych měla opravdu vypíchnout nějakou scénu, tak je to asi učení u profesora Higginse a scéna v Ascottu.

Nejnáročnější moment je, když po scéně učení u Higginse odzpíváme a odtančíme píseň „Déšť dští“ a pár vteřin na to, začne píseň „Chtěla bych tančit jen“, v níž mě čeká ještě dost akcí a schodů. 😂 Začínat sólovou píseň už zadýchaná, to je pro mě novinka. Ale jsem za to moc ráda. Tanec miluju a je mi líto, že hlavním rolím se většinou moc tanců nedostává. Jsem šťastná, že moje Eliza může být roztančenější, než jsme zvyklí z klasičtějších zpracování.

Režisér Marek Němec při své práci vycházel hlavně z nás. Proto musím přiznat, že s Elizou jsme si podobné dost. Mám ráda ve věcech a vztazích jasno, takže jsem stejně přímá a velmi často hlučná. Máme společnou i dětskou radost z malých věcí a asi takovou tu bezelstnou důvěřivost, která někdy končí zklamáním, ze kterého se nakonec docela rychle a s úsměvem „oklepeme.“ 😊

Marťa: Jste přesně ten typ muzikálové herečky, která je skvělá v rolích hlavních a zároveň dokonale nepřehlédnutelná i v malých rolích a company. 😊 Za všechny tyto tituly zmíním Johanku z Arku, Elisabeth a Sweeney Todda, kde jste nejprve začínala v company a postupem času jste dokonce dostala příležitost jako Johanna. Co bylo při tomto přechodu nejtěžší? A v jaké roli se cítíte tak dobře, že vás vždy, když spadne opona, mrzí ji opouštět?

Děkuju! To je pro mě veliká pochvala. 😊 Přejít z company ve Sweeneym do role Johanny překvapivě nebylo tak náročné, jak by se mohlo zdát. Company má zrovna v tomto muzikálu hodně práce. Dotváří obrazy a musí být vždy v plném nasazení a „nevypadávat“ ze svých charakterů. Johanna je nádherná role s krásnými, náročnými písněmi, které mě vždy bavily zpívat. Ale co se týče celku, Johanna má daleko méně scén než právě company. Takže musím přiznat, že v tomto titulu je za mě náročnější moje bývalá „děsivá panenka“ v company. 😊 Roli si ale člověk samozřejmě více užije, takže jsem za tuhle příležitost moc vděčná!

Těch rolí, v nichž se cítím nádherně a mrzí mě je opouštět, je víc. Je to samozřejmě Eliza Doolittleová, pak taky Betty Schaeferová v Sunset Boulevard a také mám ráda Heather v muzikálu American Idiot.

Džejňulka: Poměrně nedávno jste měla možnost si vyzkoušet na jevišti něco jako adrenalinový zážitek - a to záskok za Karolínu Krausovou v muzikálu Něco shnilého!. 😊 Jaký to byl pocit? A je ještě nějaká role v právě uváděných kusech DJKT, kterou byste si ráda zkusila, aspoň jako záskok? A naopak nějaká, kde byste se takové možnosti nejvíc obávala?

Já mám tyhle „andrenalinové“ zážitky ráda. Mám ráda výzvy a jsem tak trošku blázen bez nějakých zábran. Vždycky na všechno kývnu a až pak řeším, jak to udělat. Rychlý záskok byl už dlouho můj sen. Pocit to byl zvláštní - dozvědět se odpoledne, že večer hrajete něco, co jste nikdy neviděli, protože se vždy v tu chvíli převlíkáte v company. To bylo vzrůšo! A hlavně je to úplně jiný pocit svobody.

Obvykle herec roli studuje šest týdnů, je s ní seznámen a měl by znát všechny své texty, okolnosti, aranž… Člověk cítí tlak na to, aby něco nespletl a aby bylo vše tak, jak je nazkoušeno. Když jsem na to samé ale měla jen pár hodin, bylo to pro mě vlastně uklidňující. Věděla jsem, že mám právo na to udělat chybu. A že to bude i tak v pořádku. A to bylo tak osvobozující, že jsem si to ve finále neskutečně užila. Porcie je krásná role, kterou byla radost zaskočit. 😊

Z dalších našich titulů věřím, že by bylo zajímavé zkusit si Elisabeth. Naopak bych se velmi obávala Alison Bechdelové z Fun Home.

Coffeerun: V době koronavirové jste byla jednou z výrazných postav MuzTV. Často také nahráváte příspěvky ze zákulisí DJKT a vtipně je komentujete. Přijala byste někdy nabídku na moderování?

Nabídku na moderování bych určitě přijala. Líbí se mi pocit, kdy člověk nemá připravené, co přesně bude říkat a musí reagovat na situace, komentovat je a jen prostě „být“. Připadá mi to přirozené. Jedna z mých vysněných prací je moderování nějaké ranní show v televizi. Něco jako „Dobré ráno“ nebo „Snídaně s Novou“. To by mě moc bavilo. Uvidíme, jestli se mi tenhle sen někdy splní... 😊

Nikča: Na svém instagramovém profilu často sdílíte obrázky od Josefa Lady s vlastními úpravami. Jak to začalo a co vás k tomu motivovalo?

Mě už dlouhou dobu láká doba lidí, co žili dávno před námi. Jejich způsob života, obydlí, tradice, obživa, oblečení... Ráda si čtu o tom, jaké tradice se dříve dodržovaly a proč, jaké zvyky se vázaly k jednotlivým dnům v roce, jaké pranostiky... Miluju skanzeny, kde se člověk může ještě blíže podívat na to, jak rodiny žily.

A tomu jsou za mě nejblíže kresby právě Josefa Lady. Je v nich všechna krása té doby, malebnost, čiší z nich síla rodiny a komunity, soudržnost. Vím, že tato doba byla v mnoha ohledech naopak i velmi nesnadná, ale pohled na obrazy Lady ve mně vyvolává nějaký vnitřní mír a klid. Návrat k přírodě a k jednoduchým věcem. Dneska máme často tendenci vše překombinovat a přitom někdy stačí vrátit se k „selskému rozumu“ a moudrosti našich pra-pra-babiček a lék na hromadu věcí je na světě. Nacházím v této době spoustu odpovědí na zdánlivě složité otázky. A tak to vzniklo. Chtěla jsem se obrazy Josefa Lady obklopit. Hledala jsem na internetu, ale samozřejmě jsem zjistila, že jeho díla jsou pro mě naprosto finančně nedostupná. Natož jich mít víc.

Nezbylo mi tedy nic jiného, než se pokusit nakreslit si vlastní Ladovy obrazy – a ono to vyšlo. Nikdy předtím jsem nemalovala, a tak mě překvapilo, jak moc relaxační tahle činnost umí být. Malování se tak stalo mým dalším koníčkem. Minulý rok jsem dokonce dostala od Pavlíka malířský stojan s plátnem, štětce a barvy. Tak už mám kompletní výbavu amatérského malíře. 😂

Eponine: S Pavlem sledujete muzikálovou scénu v Londýně, v Rakousku a v Německu. Přemýšleli jste někdy nad tím, že zkusíte štěstí i u našich německy mluvících sousedů? 😊

Tady můžu mluvit pouze za sebe a ano, to je jeden z mých dalších celoživotních muzikálových snů. Jednou bych si chtěla vyzkoušet účinkování v nějaké zahraniční produkci. Ostatně asi jako skoro každý herec. 😊 Myslím, že to musí být neskutečně obohacující zkušenost. Před rokem jsem se rozhodla na realizaci právě tohoto snu více pracovat a od té doby se učím intenzivně německy, abych si mohla vyzkoušet nějaký muzikálový konkurz u našich sousedů. 😊 Pro další růst v naší práci je důležité sledovat konkurenci a snažit se vyrovnávat se těm nejlepším z nejlepších. 😊