Koncert Otevřenými dveřmi pro Sudičku 2: Osvěžující jako letní drink
Co sudičky přály nám, kdo to ví? Já jenom vím, že Nadační fond Sudička pomáhá těm, kteří to potřebují. Poslední dobou vládlo Česku extrémně teplé počasí a parné a dusné dny jsou zátěží asi pro nás všechny. A ještě daleko horší je to pro děti, které zrovna leží v nemocnici. Právě těm chtěla Sudička tentokrát ulevit a pořídit na dětské oční oddělení klimatizaci… A jak vybrat dostatek peněz a zároveň tím rozdat i radost a dobrou náladu dalším lidem? Ano, už asi tušíte, že koncertem. Na Koncert pro Sudičku mě před časem upozornila naše Annie, která se na tuto akci neuvěřitelně těšila – lístek si kupovala snad okamžitě 😁. Původně jsem si myslela, že pokud mi to časově vyjde, taky si později pořídím vstupenku a Annie překvapím 😊. Člověk míní… no a nakonec to všechno dopadlo trochu jinak.
Annie se akce nakonec bohužel zúčastnit nemohla, ale nenechala jsem ji ve štychu a v Divadle Na Fidlovačce jsem ji pro jednou zaskočila já. Herci a zpěváci ostatně záskoky dobře znají, tak proč to nezavést i v diváckých řadách, že? 😊 Stateční díky tomu měli své zastoupení a já tento úkol brala vskutku zodpovědně 😂. Poctivě jsem tleskala, jásala, bavila se a vrtěla se do rytmu písniček. A šlo to vlastně celkem samo. Ačkoliv často říkávám, že mě na koncerty vlastně moc neužije, tak tenhle byl sestaven natolik zajímavě, že jsem si ho až na jisté výjimky plně vychutnala. Skoro jako by to byl nějaký letní drink s ledem - perfektní osvěžení po horkém dni.
Právě léto bylo ostatně tématem večera, což se dalo poznat už díky výzdobě. Ta byla malinko „trhlá“ a velmi uvolněná – balonky, nafukovací palmy, lehátka jako na pláži, zkrátka jsme se přesunuli někam na dovolenou a užívali si pořádný letní mejdan plný hudby a radosti.
Popravdě jsem dopředu neměla tušení, jaké hity na jevišti Divadla Na Fidlovačce budou zaznívat a pořádně jsem si ani v programu neprostudovala, kdo všechno má vystoupit. Zkrátka jsem byla hozená do vody a byla jsem tak mile překvapována. Program zahájil nezapomenutelným způsobem Jan Kříž, který byl oblečen jako švihák plážový. Zazpíval skvělou písničku Sway With Me, kterou mám spojenou především s romantickými komediemi, ale též s létem a tancem. Mám ji moc ráda, a tak jsem se zaradovala, navíc Honzovo pojetí bylo naprosto parádní. Skvěle energické a rozjeté, tudíž nikdo nevydržel jen v klidu sedět. Okamžitě mnou projela úžasná vlna příjemného mrazení, jak už to hudba někdy umí… Říkala jsem si, že už jen kvůli tomu úvodu se vyplatilo přijít. Jen jsem doufala, že laťku, která tím byla nastavena proklatě vysoko, se podaří udržet. A podle mě rozhodně podařilo.
Anička má v sobě navíc cosi, co se dá jen stěží popsat slovy – je velmi silná a zároveň optimistická a uvolněná. Je zkrátka vidět, že na jevišti jí to bavilo – vysílala k nám radost a nepůsobila u toho falešně nebo křečovitě, jak to tak někdy bývá, když se někdo snaží působit pořád happy a v pohodě.
K Aničce se posléze připojil i její bratr Felix Slováček mladší, kterého jsem znala v minulosti především coby hudebníka a později také coby skvělého herce a komedianta díky roli Polednice v semaforské Kytici. Tentokrát mě však přesvědčil rovněž o svém pěveckém nadání 😊 Nejprve spolu se sestrou vyšvihli pořádně náročný duet Je nebezpečné dotýkat se hvězd, a ačkoliv si na tuto písničku z muzikálu Kdyby tisíc klarinetů nijak zvlášť nepotrpím, tentokrát mi kápla do noty. Slováčkovi to pořádně rozpálili a vytvořili skvěle sehraný tandem, ideální sourozenecké duo, co se trochu vzájemně pošťuchuje, ale přesto je jasné, že se mají moc rádi. Posléze jsme spolu s Felixem ještě »Stokrát chválili čas« a také jsme mohli ocenit, s jakou energií dokáže hrát na dechové nástroje.
Přiznám se, že u dalších čísel už si nejsem moc jistá pořadím, ale můžu říct, že mě drtivá většina z nich zaujala a bavila, a proto jsem si opravdu připadala jako na menší dovolené u moře. Mírné „zimomriavky“ neboli husí kůži vyvolala písní Andante, Andante od ABBY skvělá Denise Wich, kterou jsem předtím příliš neznala. V krásné róbě rudé barvy jako tanečnice flamenca vypadala Míša Tomešová, která si vybrala takovou písničku, aby udělala radost především svému choti Romanovi (ten ovšem nebyl přítomen 😊). O něm je totiž známo, že je velkým fanouškem Natalie Oreiro. A jelikož tu jsem jako dítě zbožňovala i já, měla jsem samozřejmě radost také. Skladbu Que Sí, Que Sí sice mezi své největší favority neřadím, ale k tématu léta se skvěle hodila, navíc Míša ji vystřihla skvěle.
Někteří interpreti zaujali rovněž jakýmsi „soubojem“ o to, kdo si vybral nejvíc letní písničku. Honza Tenkrát si vybral song Léto, co našel na internetu, ale měl to marné, konkurence byla zkrátka silná – Kateřina Bohatová už měla přichystanou písničku Léto léto, kterou kdysi nazpívala Eva Pilarová. Rozesmával nás pak i Zbyněk Fric díky skladbě Aromatické léto, kterou si vypůjčil od Pokáče. Už když zmíním jméno Pokáč, je vám asi jasné, v čem spočíval ten vtip. Nejednalo se o žádné vůně táborových ohňů, ale spíše o pachy, které nás v létě provázejí například v přeplněné městské hromadné dopravě.
Martin France nás zase rozparádil písničkou Žízeň, což byla vlastně česká předělávka slavného hitu SOS od ABBY. Sice se zvoláním „Žízeň mám, musím pít, jako strom, jako zem, jako lán“ vlastně souhlasím, protože bez vody zkrátka dlouho nevydržím a usychám, ovšem musím se přiznat, že mé vzpomínky na toto číslo už tak trochu spláchly mořské vlny. Asi to bylo i tím, že jsem pořád měla tendenci si během něj zpívat originální anglický text.
Každopádně žízeň jsme o pauze neměli asi nikdo. Kdo měl chuť, rychle vyplenil bar a pak už jsme všichni spěchali, aby nám neutekla barmanská show. Ta byla skvělá a opravdu pana barmana Tomáše Hrubého z agentury Barman catering obdivuji, jak si s tím poradil – také už se tím pádem může řadit mezi umělce a zasloužil si proto náš bouřlivý potlesk. Je ale pravda, že já jsem se hlavně celou dobu bála, že něco upadne 😂. A nejvíc, když něco házel „asistentům“ z publika. Naštěstí jsem byla dost daleko a nevybral si mě, protože to by byla zase ostuda jako hrom.
Když jsme se vrátili do sálu, přišla na řadu herečka a zpěvačka Jitka Smutná – host a nováček mezi tvářemi Sudičky. Představila nám asi tři písně ze svého repertoáru, u nichž zdůrazňovala, že jsou tematické už jen díky tomu, že v každé z nich je zmíněna voda, která k létu též patří. Já se ale přiznám, že mě tato část večera příliš nebavila – tyto písničky, ač krásné, byly velmi melancholické a nutily člověka spíše přemýšlet a vrtat se ve vlastním nitru, což mi zkrátka k jinak pohodové atmosféře letní párty vůbec nesedělo. Tuším, že třeba Annie by možná něco takového ocenila a třeba i nějakou tu slzičku uronila, ale já jsem zkrátka ten večer byla naladěná v trochu jiné tónině.
Následovala navíc dražba speciálně umíchaných drinků na dobrou věc, což byla sice část večera zřejmě nejdůležitější a nejvíc potřebná, ale nebudu zastírat, že nepatřila k těm nejzáživnějším. Zvlášť pro někoho, kdo měl po výletě do Londýna vyluxované bankovní konto a v peněžence poslední tři stovky 😁. Je mi to líto, ale přispět a zapojit se, jsem tím pádem nemohla - zvlášť, když se vzápětí ceny vyšplhaly velmi rychlým tempem až do závratných výšin (tedy pro mě). Chtělo by se ale říct – naštěstí! Moc tleskám všem těm, kdo ten večer přihazovali a třeba pak i vydražili letní nápoj, díky čemuž dočasně ochladili sebe a zároveň přiblížili nadační fond k jeho cíli – „ochladit“ děti v nemocnici a pořídit jim klimatizaci. Jelikož jsem jistou část svého dětství v nemocnici také strávila, tak vím, jaká je tam leckdy otrava a nuda. Když k tomu ještě připočítáte ty „tropy“ poslední doby, musí to být vážně peklo. Už jenom z tohoto důvodu budu určitě Sudičce fandit i do budoucna. 😊
Zbytek hudebního programu se pak už opět vrátil k oné letní atmosféře a pohodě, Míša Tomešová s Kateřinou Bohatovou trochu vzaly vítr z plachet moderátorkám, protože ačkoliv mělo jejich vystoupení přijít až později, své kolegy „předběhly“, jelikož Míša pospíchala domů za nemocným synem. Kdyby nám to neřekla, asi bychom neuhádli, že má nějaké starosti, protože si s Katkou hezky lebedily na lehátkách, jako by seděly někde u Mácháče. A jen tak mimochodem nám zazpívaly píseň Hany Zagorové a pozvaly nás do Kalichu na hit muzikál Biograf láska.
Krásnou energii s sebou přinesli na jeviště rovněž Charlotte Doubravová a Přemysl Pálek, jejichž verze skladby Isn’t She Lovely patřila podle mě rozhodně k vrcholům večera. Sice o Charlotte a Přemkovi vím, že jsou životní partneři již dlouhou dobu, ale když spolu zpívali a dívali se na sebe, přísahala bych, že jsou teprve čerstvě zamilovaní. To bylo neuvěřitelně krásné. Mluvili trochu i o své mladší dceři Bibien a názorně předvedli, jak jim holčička vynalézavě pomáhá s hudbou 😊. Jen škoda že tentokrát nebyla tahle malá princezna přítomná osobně, jelikož se mi vybavil loňský koncert v rámci sousedského festivalu Dejvíce Praze, kde s rodiči na jevišti byla a předváděla nám boží tanečky. V jednu chvíli mi ji ale připomněla sama její maminka Charlotte, když „nabourala“ vystoupení jednomu z kolegů a začala roztomile trsat v pozadí.
Charlotte skvěle pobavila i popíjením koktejlu 😂. Snad tato chvíle nebude chybět na záznamu z večera, protože to by byla škoda. 😊 A na závěr mě rozesmála „prací s balonkem“ naplněným heliem, který vlastně ani nemusela dávat k ústům. Když ji totiž organizátoři jmenovali a vyjádřili jí svůj dík, vtipně se vylekala a balonek pustila, až jí vystřelil z rukou. A ten její výraz v očích k tomu! Skvělé. 😂
Ale ať nepředbíhám - zpátky k hudebnímu programu. Parádní rovnováhu mezi melancholií a energickou show Charlotte předvedla při písni Kdyby tudy tekl Nil. S Honzou Tenkrátem se též snažili pobavit oslím můstkem, který ale bohužel ne každý pochopil (neskromně říkám, že mi to bylo jasné hned 😂), než si střihli energický duet Já půjdu tam a ty tam. Bavili mě víc než originál 😊.
Už to vypadalo, že koncert skončí tou největší letní a zamilovanou peckou, jakou si dovedete představit – písní (I've Had) The Time of My Life z nesmrtelné romantiky Hříšný tanec. Navíc v podání Honzy Kříže, což byla prostě trefa do černého. Skvěle to rozjel a o ženské party se div „nepopraly“ Denise Wich právě se Charlotte. No co, já nebudu tajit, že tenhle song naprosto zbožňuju. Takže já jsem byla v sedmém nebi.
Ovšem přišla ještě jedna třešinka na dortu – Zbyněk Fric, Jan Kříž a Přemysl Pálek utvořili improvizované trio a já pořád čekám, kdy ohlásí, že takhle hodlají odteď vystupovat pravidelně 😁. Sice se nás snažili chvíli napínat, jakou zazpívají píseň, ale minimálně muzikál jsem tušila hned – Pomáda. Bývala bych tedy vsadila na Náš auťák, ale místo toho si pánové vybrali jinou Dannyho skladbu, a to Sandy. Tu však předvedli v podání, jaké ještě asi nikdo nikdy neslyšel a neviděl. Vždycky se totiž nadechli helia z balonků, než začali zpívat. Dělali si legraci, že jim konečně budeme věřit, že jsou studenty střední školy, ale bylo to zkrátka dokonale „šouplé“. Dovolila jsem si tomuto triu už i vymyslet jméno – Dannyho Šmouláci. … Kam se hrabou 4 Tenoři, tohle je panečku seskupení! 😉😂
Nesmím zapomenout zmínit kapelu, bez níž by to prostě nešlo. Všichni byli boží a jako vždy bavil i Václav Tobrman. Tentokrát z něj slovní perly padaly jen výjimečně a mluvit nechal především moderátorky večera - Terezu Tobiášovou a Barboru Hlaváčkovou. Ty byly obě velmi sympatické, ale upřímně byly na můj vkus možná trošku moc vážné. Nejvíc mě paradoxně bavily ve chvíli, kdy se odbouraly kvůli chlapečkovi v první řadě. To byl očividně taky šoumen 😂.
Snažila jsem se v tomto článku vyjmenovat všechna čísla, ale je možné, že na něco jsem přece jen zapomněla. Rozhodně vám tu nemůžu vypsat ani všechny drobné vtípky a perličky z večera, protože to bychom tu byli do Vánoc. Rozepsala jsem se i tak dost, ale snad se mi podařilo trochu nastínit, jaká nálada ten večer v Divadle Na Fidlovačce vládla.
A pokud jsem vás nalákala a vy byste tento osvěžující letní nápoj chtěli též ochutnat, není nic jednoduššího, než si zakoupit záznam z koncertu. „Vstupenka“ stojí jen 190 Kč a premiéra se koná již tento týden, konkrétně 7. července od 19 hodin. Odkaz najdete na webu Otevřených dveří a sledovat tento záznam můžete ještě 14 dní po premiéře. Tak co, jdete do toho? Nejenže tím přispějete na dobrou věc, ale věřím, že si program určitě i užijete a nebudete litovat. Já rozhodně nelituji. Spíš bych potřebovala zase časem další dávku! 😊
Komentáře
Okomentovat