Muzikál Fun Home: Oživlé stránky komiksu

 

Vítáme vás v Javorové aleji, v domě, co se vždycky jenom skví… Touto citací by se dalo v kostce shrnout představení Fun Home autorek Jeanine Tesori (hudba) a Lisy Kron (libreto), jež jsem měla na jaře roku 2022 možnost vidět s částí naší statečné party na Malé scéně plzeňského DJKT. Máme zde totiž příležitost nahlédnout do života rodiny Bechdelových, která se zdá být naprosto dokonalou americkou rodinkou 70. let - středoškolský profesor (a majitel pohřebního ústavu) Bruce, starostlivá manželka Helen a tři vychované děti, co víc si člověk může přát? Na první pohled je vše idylické a zalité sluncem, zkrátka přesně takové jako onen zmiňovaný dům v Javorové aleji. Ovšem je tomu skutečně tak? Odpověď na tuto otázku nám Fun Home postupně odkrývá.

Zajímavé ovšem je, že Fun Home vychází ze stejnojmenného komiksového románu spisovatelky Alison Bechdel, která v něm popisuje svoje vzpomínky na dětství a dospívání tak, jak si je ona sama v dané době zapisovala do deníku. A díky jedinečnému výtvarnému pojetí celého muzikálu (scéna a kostýmy od Andrey Pavlovičové) před námi doslova ožívají stránky tohoto komiksu a my se stáváme jeho součástí. Alison je tedy vlastně hlavní hrdinkou a vypravěčkou celého příběhu, co je nám z počátku vyprávěn trochu naivním pohledem dítěte, později však již pohledem dospělým a obohaceným o celou řadu vlastních poznatků a zkušeností. Alison nám postupně ukazuje střípky ze svého dětství a dospívání, ale také svůj poměrně zvláštní a komplikovaný vztah s otcem, jehož život je opředen tajemstvím. Po jeho prozrazení Alison zjišťuje, že mají společného víc, nežli se vůbec mohlo zdát…

Co se týče již zmiňované scény, musím přiznat, že ta mě doslova okouzlila, a myslím si, že bez ní by na mě toto představení možná ani nezapůsobilo tak silně. Právě hravost scény je v dokonalém kontrastu s příběhem, který v určitém okamžiku nabývá až tragický rozměr. Strašně se mi líbilo, že komiksový ráz byl zachován i u rekvizit, takže jsme svědky např. domácích prací prováděných kresleným rýčem či smetákem nebo telefonování s kresleným telefonem. 😊 Zajímavý je Fun Home též po hudební stránce, jejíž nastudování má „na svědomí“ Pavel Režný, jenž v tomto představení působí též coby dirigent.

Pokud jde o příběh, nechci zabíhat do jeho úplných detailů. Zmíním pouze, že jedním z podstatných témat Fun Home je sexuální orientace některých postav. A vzhledem k tomu, že děj začíná před cca 50 lety, jedná se o společenské téma v tehdejší době neakceptovatelné. Například některé chování Bruce Bechdela se tak může zdát poněkud kontroverzní, mám ale za to, že se jedná o důsledek vleku událostí a též doby, v níž žije. Bruce je vlastně celý život nucen předstírat, že je někým jiným, než ve skutečnosti je, a zcela logicky proto jeho život může být jen těžko šťastný. Navíc trvale něco předstírat nedokáže asi nikdo. Smutné ale je, že tímto chováním negativně ovlivňuje život i dalších blízkých osob ve svém okolí, především své ženy. Fun Home se tedy stává zároveň příběhem o upřímnosti k sobě samým i ke svým blízkým, o generačních rozdílech i vývoji společenských témat vlivem času. Ač se některé z postav rozhodly pro nepříliš šťastnou životní cestu, jsou mi všechny sympatické, nebo je mi jich přinejmenším líto. Nejde nikoho z nich označit za čistě kladného či záporného. Zkrátka, stejně jako všichni, mají i Bechdelovi své světlé i stinné stránky a proplouvají svými životy, jak nejlépe umí.

Kromě naprosto jedinečné vizuální stránky a silného příběhu je nutné vyzdvihnout skvělé obsazení, kde si můžeme užít již známé tváře DJKT, ale též začínající umělce v rolích dětí či teenagerů, jejichž výkony byly rozhodně stejně kvalitní.

V roli Alison se představily rovnou tři dámy. Jako současnou, dospělou Alison, jsme mohli vidět skvělou Evu Staškovičovou, v dětské roli pak Silvii Kropáčovou a coby teenagera Viktorii Vítovou. Kromě skvělých výkonů oceňuji též to, že se podařilo všechny tři představitelky sladit i vzhledově natolik, že jsem si dokázala představit, že se jedná o jednu osobu. Zejména Eva Staškovičová byla v rámci vizuální proměny skutečně téměř k nepoznání. 😊

Nejsilněji na mě však zapůsobili představitelé manželů Bechdelových.

Bruce Bechdel, ztvárněný Jozefem Hruškocim, byl naprosto uvěřitelný ve všech polohách a postupně ve mně vyvolával celou řadu rozličných emocí. Fascinoval, rozčiloval, dojímal i budil soucit. Chvílemi jsem měla pocit, že se mi ho už konečně podařilo pochopit, ale za pár okamžiků bylo zase všechno jinak. Působivé pro mě bylo, že jsem měla dojem, že se před námi postupně měnil i vizuálně – z mladého muže plného elánu a energie, v člověka, který již nenachází smysl života a jeho život se mu zhroutil. Troufám si říct, že se jedná o jednu z nejzajímavějších muzikálových postav, co jsem měla zatím příležitost v divadle vidět a Jozefovo podání bylo opravdu přesvědčivé.

Přestože to celou dobu působí, že děj muzikálu se bude točit především kolem Bruce, jeho hlavní hvězdou se v mých očích nakonec stala Lucie Dolejšková v roli Helen Bechdel. Žena, která se celý život vlastně drží v pozadí a plní roli vzorné manželky, dá v závěru představení průchod všem svým emocím a píseň Dál, jen dál v jejím podání se proto pro mě stává vůbec nejsilnějším momentem celého představení. Musím přiznat, že mě v tu chvíli přemohla doslova záplava slz, kterou jsem pak už nedokázala zastavit až do samotného konce.

Zmínit rozhodně musím též talentovanou představitelku Jenn, Kateřinu Tafatovou. Z menších rolí mi pak jednoznačně utkvěl v paměti též Pavel Klimenda (Roy / Bobby Jeremy).

Fun Home je jedním z těch představení, které z hlavy hned tak nedostanete, protože nad jinými vyčnívá svojí originalitou, jak po stránce vizuální, tak i dějové. Navíc si můžete užít naprosto jedinečné obsazení, kde nenarazíte na žádný slabý článek. Pokud se budete někdy chtít trochu emočně „zničit“ a nahlédnout do tragikomicky laděného oživlého komiksu, je pro vás tento muzikál rozhodně tou správnou volbou. 😊