Muzikály Andrewa Lloyed Webbera mám velmi ráda a
Evitu rozhodně řadím mezi ty oblíbenější. Jakmile jsem se tedy dozvěděla o možnosti vidět ji v Českých Budějovicích v poměrně zajímavém obsazení, byla pro mě nutnost tam vyrazit. Toto bylo třetí zpracování
Evity, které jsem kdy viděla. První bylo v divadle Spirála v roce 1999, druhé pak ve Studiu DVA. Určitému srovnání se vyhnout nejspíš nedá, ale na druhou stranu jednotlivá zpracování byla natolik odlišná, že mnohé vlastně ani porovnat nelze.
V Budějovicích je Evita mimořádně výpravná. Tak početnou company jsem už hodně dlouho neviděla. Mnohdy se na jevišti sešly desítky lidí. V některých scénách byli pohromadě chudé davy, vojáci i vyšší třída a na chvíli i poměrně početný dětský sbor a stále mi přišlo, že by se tam klidně někdo ještě vešel a působilo to přirozeně. Pokud se jedná o company, byla nejen velmi početná, ale všichni zpívali i tančili výborně a třeba „Hleď v dál Argentino!“ ke konci první půlky byla skutečně strhující.
Naproti tomu scéna je poměrně jednoduchá. Vlastně se jedná jenom o takové třípatrové lešení, které se podle potřeby za využití různých panelů velmi rychle změní v kino, balkon nebo třeba i dům. A k němu se dle potřeby přikládají dvě pojízdná schodiště. Nápad není špatný, ale trochu nešťastné mi připadalo, že proměny scény jsou poměrně hlučné a ruší právě probíhající výstup. Scénu ještě doplňují čtyři pojízdné reflektory, které mi mnohdy připadaly trochu zbytečné, zejména v momentech, kdy byly otočeny na diváky a oslňovaly.
Co se týče obsazení, měla jsem možnost vidět v hlavních rolích Michaelu Gemrotovou, Lukáše Randáka a Oldřicha Kříže. Michaela Gemrotová se mi jako Evita líbila. Úplně ze začátku jsem byla trochu v rozpacích, hlavně z písně „Buenos Aires“, kde trochu zlobil zvuk. Ale pak se všechno otočilo a její výkon jsem si opravdu užívala. Scéna, kdy se Eva poprvé setkává s Perónem, byla plná napětí, neskutečně to tam jiskřilo. Michaela je pro mě asi první Evita, u níž jsem měla pocit, že vzít si Peróna nebyl jenom čistý kalkul, ale nějakým způsobem ji i skutečně přitahoval. Následně, když došlo na proslov „Utiš svůj pláč, Argentino“, bylo to pro mě poprvé, co se mi tato píseň, která jinak není moje oblíbená, líbila. V druhé půlce byla Míša přesvědčivá až do poslední minuty, bylo mi jí skutečně líto a měla jsem pocit, že jí vlastně i rozumím. To se mi u Evity nikdy dřív nestalo. Vnímala jsem ji většinou spíše negativně. Stejně tak, jako ji podle mě podle mě vidí i Che.
Ten plní roli glosátora a pozorovatele celého příběhu, co Evou svým způsobem pohrdá a odsuzuje ji, ale do určité míry ji i obdivuje. Che by měl podle mých představ být mimořádně charismatický a kdykoliv se objeví na scéně, měla by se pozornost upřít na něj. V podstatě by mě měl přesvědčit, že ten jeho úhel pohledu je ten správný. Alespoň zatím každý Che, kterého jsem viděla, ať už to byl Dan Bárta, Peter Strenáčik, Martin Havelka nebo filmový Antonio Banderas, toto splňoval. Bohužel Lukáš Randák tato moje očekávání jako Che nenaplnil. Po pěvecké stránce mu rozhodně nelze nic vytknout, ale působil na mě příliš uhlazeně a coby Che pro mě dostatečné charisma neměl. Navíc mi připadalo, že Evitu bezvýhradně obdivuje, což mi trochu nekorespondovalo s textem. Přestože se mi Lukáš Randák v jiných rolích vždy líbil, myslím si, že Che pro něj není ta správná volba.
Oldřich Kříž jako Perón byl ale přesně podle mých představ. V uniformě vypadal mimořádně důstojně, když bylo potřeba, budil náležitý respekt a ve scénách s Evou nebylo pochyb, že ji miluje. V menších rolích se pak objevili Jiří Daniel (Magaldi) a Michaela Danielová (Perónova milenka). Oba se mi líbili moc, pěvecky i typově.
Oproti jiným zpracováním Evity mi chvílemi připadalo, že některé scény na sebe navazují příliš rychle, a divák, který muzikál nezná, se tak může v ději trochu ztratit. Překvapením pro mě bylo i posunutí přestávky o scénu později, nežli je obvyklé. Standardní rozdělení první a druhé půlky mi ale připadá o něco logičtější a mně osobně vyhovuje víc.
Mám-li to tedy celé zrekapitulovat, myslím si, že se Evita v Budějovicích povedla, přestože mi vadily hlučné přeměny scény. Ráda bych jela znovu a viděla i alternace, zejména Lukáše Adama v roli Che. Pozornost si rozhodně zaslouží velmi impozantní sborové výstupy a skvělí představitelé Evity a Peróna.
Komentáře
Okomentovat