Muzikál Lví král: Hakuna Matata

O tom, že většina animáků filmového studia Walta Disneye se obvykle stává trhákem, asi nikdo nepochybuje. Nebylo tomu ani jinak u příběhu Lví král, který poprvé toto studio na filmová plátna uvedlo v roce 1994. A stal se z něho kasovní hit. Kromě nádherného příběhu, jehož námět si tvůrci půjčili od nikoho menšího než byl sám William Shakespeare (konkrétně z jeho Hamleta), je tento napínavý a dojemný příběh dokreslený hudbou, na níž se podílela trojice hudebních mágů - Hans Zimmer (autor hudby též k filmům Rain Man či Gladiátor), Tim Rice (spolu s A.L.Webberem stojí za muzikály Jesus Christ Superstar či Evita) a sir Elton John. Právě díky písni posledního jmenovaného s názvem Can You Feel the Love Tonight byl Lví král ověnčen filmovým Oscarem. Tento obrovský úspěch byl jistě jedním z důvodů, proč netrvalo dlouho a animák byl převeden na divadelní prkna.

---

Již v roce 1997 ho mohli poprvé zhlédnout diváci v New Yorku. Příběh zůstal, hudbu pro divadelní účely zadaptovali Tim Rice a Elton John. Něco všem přibylo a nebyla to zrovna maličkost - scéna a masky, které do divadla na tento muzikál lákají již přes dvacet let. A protože každý, kdo tento muzikál v zahraničí viděl, byl nadšený a mluvil o tomto díle jen v superlativech, nemohla jsem ho při své návštěvě Londýna vynechat samozřejmě ani já.

V londýnském Lyceum Theatre jsem Lvího krále navštívila právě v době, kdy slavil 20 let na londýnské scéně a v kinech zrovna nově běžela filmová adaptace. Takže si dovedete představit, že získat nějaké pěkné lístky na toto představení nebylo úplně jednoduché. Ale nakonec jsme s kamarádkami měli štěstí a mohli se usadit do pohodlných sedaček tohoto krásného divadla.

Lyceum Theatre je typické divadlo v klasickém stylu. O to víc jsem byla zvědavá, jak snadno se dokážu přenést do africké savany. A hádejte… Již při prvních tónech jedné z nejkrásnějších písní Circle of Life, kdy na jeviště vstupuje Rafiki, v našem případě v podání geniální herečky Gugwany Dlamini, my bylo jasné, že tohle bude zážitek. Píseň vás dostane hned po prvních taktech následně se ještě začnou na jevišti procházet "opravdové" žirafy či lví smečka… Zkrátka nevíte, kam dřív koukat a hlavně pořád přemýšlíte a říkáte si: "Jak to sakra udělali?" Ano, masky a scéna jsou to, co si budete pamatovat do konce svého života.

Kombinace loutek, které jsou jakoby navlečené na herce či tanečníky, kteří dokonale kopírují pohyb zvířete, jež představují, vás přesvědčí, že jste snad opravdu na africkém safari a zvířata jen tak mimochodem zpívají a mluví. Scéna, kdy Simba kvůli zásahu zákeřného strýce Scara a hyen utíká před stádem splašených pakoní, patří mezi nejautentičtější. Chyběl už jen prach, který by se pod splašenými kopyty vířil. A když na konci této honičky Scar shodí ze skály Mufasu, který se snaží zachránit svého syna, zatají se vám dech, protože věříte, že se to opravdu děje.

Hlavní role, lvího krále Simby, se ujal Nicholas Afoa, který vás na představení láká z plakátů po celém městě. Simba v jeho podání je opravdu jedinečný. Kromě toho, že se na něho opravdu hezky kouká 😊 (horu svalů nelze přehlédnout ani z poslední řady), jeho taneční a pěvecké výkony jsou dechberoucí. Mezi ním a Janique Charles (Nala) chemie na jevišti funguje dokonale a skvěle k sobě ladí v každém ohledu.

Nicméně mě nejvíce zaujal představitel Scara George Asprey. Asi mám pro »podlé týpky« nějakou slabost. Nebo je to tím, že na záporákovi je vždycky co hrát, čímž má herec větší prostor se takzvaně vyřádit. Ale Aspreyho rockový chraplák, který obvykle v muzikálu nevyhledávám, mě naprosto okouzlil.

Malý Simba následně utíká pryč od své smečky, poté, co mu Scar vnukne myšlenku, že za smrt otce může právě on - Simba. Ten na své cestě naštěstí potkává Timona (Jamie McGregor) a Pumbau (Mark Roper) - komickou dvojici, co žije v duchu hesla Hakuna Matata (Netrap se) a Simba tuto jejich životní filozofii přijímá a prožije si poklidné dospívání ve společnosti těchto dvou potřeštěných přátel s obrovským srdcem.

»Circle of Life« se začíná uzavírat, když se Simba po letech znovu potkává s Nalou, která mu vypráví o špatné vládě strýce Scara a přemlouvá ho, aby se vrátil. V téhle části pak zazní asi nejznámější oscarová píseň Can You Feel the Love Tonight.

Já osobně mám nejradši píseň, kterou zpívá Mufasa svému synovi a znovu se pak ozývá ústy Rafiki téměř na konci příběhu - They Live in You. V divadle tahle píseň trochu zanikla, snad kvůli ne úplně výraznému hlasu Shauna Escofferyho. Ten byl ale jinak skvělý.

Masky, tanečníci a všichni herci jsou důvodem, proč tohle představení rozhodně nevynechat. A je jedno, kde ve světě ho navštívíte. Nikde jistě nebudete zklamáni a odnesete si nezapomenutelný zážitek.

Jen doufám, že v jiných zemích se diváci umí chovat v divadle lépe než v Londýně. Bohužel právě na tomto představení jsem okusila "londýnský divadelní folklor". Nebudu se rozepisovat, protože by to bylo na dlouho a nechci vás rozhodně od návštěvy odradit. Takže jen tak pro představu - např. chlapec, který si potřebuje protáhnou nohy zrovna na moje rameno, mladý pár, který velmi hlasitě diskutuje o dění na jevišti a přitom srká colu z kelímku a zvuky doplňuje v pravidelném rytmu šustícího pytlíku s chipsy....