Zvídavé otázky 7 statečných: Lukáš Randák


(Foto: Petr Paleček)

Po delší době jsme si dnes opět pozvali hosta na rozhovor. Pod „palbou“ našich otázek se tentokrát ocitl muzikálový herec a zpěvák Lukáš Randák, známý z řady dětských muzikálů Divadla Hybernia, ale především jako Alfred v muzikálu Ples upírů. V paměti diváků se zapsal především jako kladný, romantický hrdina. Touží si však někdy zahrát i „záporáka“?  A jak nejraději tráví svůj volný čas? I to se dočtete v našem rozhovoru. 

Annie: Toužil jste již od dětství po kariéře v divadle, konkrétně v muzikálu a opeře? 

Kdepak. Já se jako malý viděl jako prodavač, řidič autobusu, popelář, ředitel. Divadlo? Ani mě to nenapadlo. Nemám v rodině žádné umělce, takže jsem se do kontaktu s divadlem dostal vlastně až po prvním konkurzu, na který jsem byl poslán zcela náhodně. A už jsem u divadla zůstal.

George: Často hrajete kladné a převážně romantické role. Toužíte to někdy změnit a zahrát si pořádného záporáka?

Myslím, že už jsem hrál leccos, ale máte pravdu, pravým záporákem jsem ještě nikdy nebyl. Ano, bavilo by mě to, ale kdoví, jestli by mi to divák uvěřil 😀.

Nikča: Stalo se vám někdy, že byste se v nějaké roli poznal? Například díky charakteru postavy, nebo s ohledem na životní situaci, do níž se dostala?

Do každé postavy, kterou hraju, se snažím vnést kousek sebe. Pokaždé si při studiu nové role říkám, jak bych se v dané situaci zachoval já. Je to ale, myslím, normální věc, proto dva lidé nebudou hrát totožnou roli nikdy stejně. I v tom je kouzlo divadla.

Little Lotte: Účinkoval jste v několika pohádkových muzikálech jako Sněhová královna nebo Alenka v kraji zázraků. Čím je specifický dětský divák? Je těžké ho zaujmout?

Dětský divák je nevyzpytatelný. Je to nebezpečné. Zaujmete ho na první pohled poměrně rychle, ale mnohem náročnější je si jeho pozornost udržet. A samozřejmě platí, že když se dítěti něco nelíbí, řekne to velmi upřímně, otevřeně a nahlas. A ne vždy si to přejete slyšet… 😊

Džejňulka: Nasbíral jste zkušenosti v řadě souborů po republice (například České Budějovice, Ústí nad Labem, Plzeň, v Praze Goja Music Hall, ale též Hudební divadlo Karlín,…). Kde jste se cítil nejlépe a kterému divadlu byste s naprosto klidným srdcem svěřil třeba váš oblíbený muzikálový kousek?

Mám to štěstí, že jsem si vždy našel prostředí, kde mi bylo dobře. Ať už díky danému projektu, danému souboru či okolí. Vzhledem tomu, že pracuji v mnoha městech republiky a často přejíždím, potřebuji se v daných místech cítit dobře. Jinak by mě to cestování velmi rychle omrzelo. A kam bych svěřil svůj oblíbený kousek? Každé divadlo je specifické svým prostorem, zázemím i možnostmi. To producenti a ředitelé divadel musí mít zdravý úsudek  a vědět, jaké dílo je pro jejich „barák“ to pravé.

Eric: Děláte také kupu vlastních koncertů. Píšete si písně i sám? A toužíte po kariéře sólového zpěváka?

Nikdy jsem se neodvážil zkomponovat něco vlastního a myslím, že na to nemám buňky 😊. Někdy je lepší nechat takové věci na těch, kterým to opravdu jde. 😊 Toužím spíš mít neustále práci, která mě bude bavit a uspokojovat. Zda to bude v divadle, ve studiu, nebo v kanceláři, to už nechám osudu.

Coffeerun: Jak nejraději prokrastinujete?               

Najdu si nějaké místo na sluníčku s kávou v ruce a lahodným zákuskem, dám si sklenku dobrého vína, otevřu knihu, nebo zapnu oblíbený seriál. Zkrátka vypnu. Jen se to neděje tak často, jak bych potřeboval 😊 .


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Činohra Vše o mužích: Charisma + humor + vztahy – to celé na třetí

Muzikál Krysař: Temná pohádka o lásce vykoupené krví

Muzikál Divotvorný hrnec: Kouzlo kdesi za duhou