Muzikál Tři mušketýři: Má největší srdcovka
Přeji krásný den. Jistě se ptáte, jaký bude můj další příběh (tedy recenze na něj). Dnes vám povím o svém nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším muzikálu. Je to pro mě veliká srdcovka a představuje pro mě především mnoho vzpomínek.
Michal David již léta píše muzikály pro Divadlo Broadway a právě již zmiňovaní Tři mušketýři jsou jeho druhým počinem po Kleopatře. Já mám tento muzikál velice rád, nejen pro jeho hudbu a historii, ale i pro jeho obsazení, k němuž se za chvíli dostanu. Někdo tvrdí, že hudba Michala Davida je stále stejná neboli podobná, často se opakující. Je to možné, ale mně to vůbec nevadí. Jeho písně mají obrovskou výhodu, a tou je, že si je většina diváků pobrukuje ještě poté, co vyjde z divadla. Jsou lehce zapamatovatelné, melodické, romantické a psané většinou »na tělo« umělcům, kteří v muzikálech vystupují. Navíc texty Lou Fanánka Hagena jsou taktéž pro moje ucho lehce zapamatovatelné. Divadlo Broadway bohužel nedisponuje živým orchestrem, což ale v tomto případě vůbec nevadí. S tímto muzikálem je také spojen jeden světoznámý zpěvák - Bryan Adams. Jeho píseň All for Love, která je původně spjatá s americkým filmem The Three Musketeers z roku 1993, nás provází i v české podobě pod názvem Přátelství na třikrát, průběhem celého muzikálu.
Aby toto vše fungovalo, je potřeba ještě scénář, ale také choreograf a režisér, a tím se stal Libor Vaculík. Jelikož se nám zde odehrává docela veliký příběh, bylo zapotřebí využít na scéně co nejvíce věcí. Důležitou složkou jsou pohyblivé panely, na než se promítají videoprojekce, divadlo má pak k dispozici také propadla a pohyblivé jeviště. Vše tak bylo doplněno o daný interiér určité scény a podle mě k sobě vše ladilo a nic se vzájemně nerušilo. Závěrečnou tečkou jsou kostýmy z dílny profesionála Romana Šolce. Jeho překrásné historické kostýmy byly tvořeny s citem a hodily se charakterem k dané postavě. Roman odvedl skvělou práci, která určitě zvedla ze židle naši pozornost a přenesla nás do příběhu Tří mušketýrů.
Ovšem nemůžu pouze chválit a musím taky říct jednu zásadní věc, která se mi naprosto nelíbí. Tři mušketýry jsem viděl opravdu mockrát v průběhu několika let. Muzikál začal v Divadle Broadway, kde měl delší dobu své zázemí, poté se přestěhoval do Divadla Hybernia, tedy na větší scénu. Michal David zde připsal novou píseň pro Milady s názvem Volba má (která vypráví o jejím životě a vysvětluje, proč byla vlastně taková, jaká byla). Do té doby byl muzikál hodně oblíben nejen u mě, ale i mnoha mých přátel, co chodí pravidelně do divadla. Jenže když producent Oldřich Lichtenberg opustil Divadlo Hybernia a vrátil se zpět na jeviště Divadla Broadway, přišly v Mušketýrech další změny. Nevím, jestli to je dobou a nějakými úsporami... Důvod opravdu neznám, ale došlo ke zkracování příběhu. Já jsem zastáncem toho, že když už jednou autor napíše muzikál, tak si za ním má stát - a ne posléze vymazat mnoho scén a písní. Pochopím, když zmizí třeba jedna písnička, nebo se nahradí jinou, ale zde, jako v případě Angeliky, se toho změnilo, nebo spíše ztratilo, docela dost. Běžný divák, co jde na dílo poprvé, tuto změnu nepozná, ovšem je mnoho lidí, co na představení chodí pravidelně a těm vyškrtnuté části opravdu chybí. Osobně bych radši vymazal písně Plancheta a pana Bonacieux a nahradil je činoherními výstupy. Kdo viděl tento muzikál již v minulosti, nebo ho zná z DVD, jistě mi dá za pravdu. Toto je jediná výtka, kterou mám. Doufám, že do budoucna se už nedostaví jiná další změna. Byla by to škoda.
V průběhu několika let prošlo muzikálem spousta zvučných jmen i nových tváří. Jsem rád, že jsem velkou většinu viděl. Pokusím se vám nyní vypsat všechny ty, které jsem viděl...
Hlavní postavou Tří mušketýrů je odhodlaný, spravedlivý a mladý Gaskoněc d'Artagnan. Právě v této roli jsem mohl vidět hned několik alternací - Pavola Haberu, Alana Bastiena, Tomáše Berouna, Petra Poláčka, Zbyňka Frice. Každý z nich byl rozeným bojovníkem a tahounem představení. Jsem rád, že jsem v tomto muzikálu stihl právě pana Haberu, ovšem pokud bych měl vyzdvihnout nějaké jméno - budou to právě Alan Bastien a Zbyněk Fric. Nejen, že tuto roli hráli, ale přímo jí i žili. Pokud se někdy v budoucnu odhodlám zajít znova, zajímá mě nová alternace, a tou je Vojta Drahokoupil, o kterém si myslím, že bude dalším skvělým d'Artagnanem. K této postavě navíc jednoznačně patří píseň Jediná, která je dodnes známá i z rádií v podání Paľa Habery. Jedná se o velice melodickou písničku, kterou mám hodně rád, právě díky ní si jistě mladého Gaskoňce oblíbí mnoho žen. 😊
Jeho parťákem je Athos, jeden z titulních tří mušketýrů. Jeho láskou byla právě Milady, která se mu v rámci v příběhu opět připomene a zamotá tím lehce dějem. Role Athose byla skvěle obsazena pány: Josef Vojtek, Petr Kolář, Martin Skala a Marian Vojtko. Každý byl svým hlasem jedinečný a zahrál Athose skvěle, ovšem pokud čtete mé články, jistě víte, že hvězdou tohoto představení byl pro mě Josef Vojtek. Mám rád jeho hlas a především, jak jsem již zmiňoval, také jeho herectví. V kombinaci s Monikou Absolonovou, byl pak duet Milady a Athose vždy nejlepším zážitkem mého dne.
Porthos a Aramis jsou samozřejmě součástí Tří mušketýrů, ač zde nemají sólovou písničku, vždy jsou připraveni na scéně a bojují jako lvi, zkrátka Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Porthose ztvárnili Jan Gajdoš, Lešek Semelka, Jiří Helekal a Stanislav Hložek. Aramise zase Dušan Kollár, Pavel Polák, Juraj Bernáth, Petr Poláček a Jaromír Holub. Jsem rád, že jsem je viděl a vždy jsem se několikrát zasmál. Zde nebyla nouze o vtipné scénky ani zážitky.
Moje láska a postava, kterou fakt žeru, je Milady de Winter. Pokaždé jako malé děcko hltám každé její vystoupení na jevišti. Je to pěkná mrcha, ovšem často si říkáte, jestli ji vlastně nemáte spíš litovat. Co je ovšem jasné, nelituji, že se v této úloze vystřídaly: Monika Absolonová, Linda Finková, Markéta Zehrerová, Sylva Schneiderová, Radka Fišarová a Alžbeta Bartošová. Zde, jak jsem už přiznal u Athose Pepy Vojtka, vede Monika. Ta touto rolí dokázala, že umí také zahrát mrchu a skvěle se na ni hodila. V dnešní době ji skvěle zastupuje Alžbeta. Zajímavé na této roli bylo také to, že Radka Fišarová, která dříve hrála královnu, se prohodila s Lindou Finkovou, která předtím hrála Milady. Milady má zde nejen velký prostor, ale i krásné písničky. Ovšem nejznámější píseň s Athosem Čas na lásku mít, patří dodnes mezi mé nejoblíbenější.
Královna Anna: Petra Janů, Radka Fišarová, Markéta Zehrerová, Sylva Schneiderová, Linda Finková a Ilona Csáková. Něžné stvoření a její krásně honosné šaty a šarm. To vše se nacházelo u těchto královen. Mou královnou se stala Radka Fišarová, mám rád její krásný hlas, který v rámci písně Ráda mám, mohl značně vyniknout. Ovšem i ostatní alternace byly skvělé a každá byla něčím výjimečná.
Křehkou Constance jsem měl možnost vidět v podání Sabiny Laurinové, Zuzany Norisové, Zdenky Trvalcové, Šárky Vaňkové a Markéty Procházkové. Zde jsem byl po přečtení fermanu vždy rád za každou z nich. Po hlasové stránce se skvěle hodí na tuto postavu a vždy jsou připravené vložit své srdce do rukou mladého d'Artagnana.
Kardinál Richelieu touží všechno znát a o všem ví. Je to prostě pěkný hajzlík, a to jak v podání Mariana Vojtka, Tomáše Trapla či Bohouše Josefa. Ač je každý hlasově jiný, tak jsou všichni naprosto luxusní. Prostě žeru každý kardinálův pohyb, jeho gesto i rozkaz. Já vím, já vím,... 😊
Pomocníkem Milady a pravou rukou kardinála, je Rochefort, kterého zde skvěle hráli a hrají: Zbyněk Fric, Martin Skala, Martin Pošta, Ota Balage, Tomáš Savka a Ladislav Spilka.
Buckingham alias Zbyněk Fric, Ota Balage, Martin Maxa, Tomáš Bartůněk, Dušan Kollár a Alan Bastien. Zde jako u Rocheforta, bylo úplně jedno, kdo zrovna hraje. Každý z pánů je sice úplně jiný, ale přesto vynikající. Ovšem musím sklonit poklonu před Zbyňkem Fricem, ač zde vystřídal mnoho rolí, tak vždy předvedl naprosto perfektní výkon. Děkuji.
Král Ludvík XIII., který zpívá „Já jsem přece král“. Ano, je to král, a to v podání Pavla Vítka či Leška Semelky. Zazpívat si tuto píseň mohl (a to skvěle) i Jiří Březík.
Pro komické situace jsou zde dvě role, zaprvé sluha Planchet alias Richard Genzer, Aleš Háma, Petr Pečený, Jan Kuželka, Jakub Wehrenberg či Juraj Bernáth. Zadruhé pak manžel Constance, pan Bonacieux neboli Michal Suchánek, Jakub Wehrenberg, Jan Kuželka, Ivan Vyskočil, Vladimír Brabec a Zdeněk Dušek. Všechna tato jména byla důmyslně vybrána pro jejich smysl pro humor a slouží k pobavení publika. Dokonce všichni umí i skvěle zpívat, proto zde nemám žádnou výhradu. Ovšem pokud se na jevišti zrovna sešlo duo Suchánek-Genzer, nebo Háma-Wehrenberg, bylo představení o něco delší a padlo během něj o to více slz smíchu. 😊
Kdysi jsem také slyšel, že Karel Gott dostal nabídku zahrát si v tomto představení - měl ztvárnit kardinála Richelieu, jenže vzhledem k jeho nabitému programu to bylo celkem nemožné. Nebyl by to však Karel, aby aspoň trochu nepřispěl svým počinem, a tak se v tomto díle nakonec objevil alespoň na předtočených záběrech jako postava samotného autora Alexandra Dumase. Ten nás provází celým příběhem a Karel to zvládl s přehledem. Vždy, když na konci příběhu řekne: „Můj příběh žije dál,“ tak je to pravda. Stejně tak jako Karel Gott, tak i Tři mušketýři tu budou napořád.
V tomto představení byla taky značná company, která zde měla svůj prostor, jak po taneční tak i pěvecké stránce. Stejně tak je důležitá i postava chlapce, která provázela příběhem spolu s autorem Alexandrem Dumasem. I těm patří mé díky a slova pochvaly.
Závěrem mohu s klidem říci, že příběh Tří mušketýrů bude vždy mou srdcovkou, všechno moje kapesné totiž tenkrát padlo na vstupenky. Jsem rád, že jsem mohl být součástí tohoto krásného příběhu, osobně se potkat s aktéry muzikálu a zpívat si Přátelství na třikrát.
V dnešní době je pěkné říci: „Šťasten, kdo přátelé má.“ A to já mám... 7 statečných...
Komentáře
Okomentovat