Muzikál Producenti: „Nejhorší“ muzikál všech dob

 

Muzikálové představení Producenti mám spojené s rokem 2015, který je pro mě coby muzikálového nadšence velmi důležitý. Právě v tomto roce jsem se totiž poprvé odhodlala překročit hranice pražského regionu a za muzikály „vycestovat“ i do jiných divadel v rámci České republiky. Moje první kroky byly velmi nesmělé, obvykle závislé na nějakém „hodném řidiči,“ který byl ochotný mě po zhlédnutém večerním představení v daném městě vyzvednout a odvézt domů. 😊 Nicméně s postupem času se mi zalíbilo pobýt v navštívených městech déle, třeba si je i projít a zůstat případně i přes noc. Se 7 statečnými jsme samozřejmě tento „trend“ ještě o něco vylepšili a díky nesmírné trpělivosti některých z nich jsem se postupem času poměrně osvědčila i jako řidič, což mé „cestovatelské ambice“ značně zjednodušilo a frekvenci mých „výjezdů“ alespoň do dostupnějších míst jako Liberec nebo Plzeň značně zvýšilo... 😀

Muzikál Producenti uváděný v Divadle J. K. Tyla v Plzni byl nicméně mým prvním představením, za kterým jsem vycestovala do Plzně. Důvod byl tehdy jednoduchý – Jan Kříž, jehož jsem poprvé „objevila“ v televizní soutěži Robin Hood – Cesta ke slávě, a od té doby se snažím nevynechat žádný muzikál, v němž hraje. Producenti tedy nemohli být výjimkou. Navíc jsem toto dílo Mela Brookse znala už z filmové verze z roku 2005 a již tehdy mě zaujalo svojí originalitou a velmi specifickým stylem humoru.

Děj muzikálu se odehrává v roce 1959 v New Yorku, kde se seznamujeme s divadelním producentem Maxem Bialystockem a jeho poněkud zakřiknutým a se svým životem nespokojeným účetním Leo Bloomem. Poté, co Leo mimoděk při své práci vysloví myšlenku, že na muzikálovém propadáku by se dalo vydělat mnohem víc nežli na úspěšném titulu (tedy získat od investorů více peněz, nežli bylo do muzikálu investováno a zbytek si nechat, protože od propadáku nikdo zisky nečeká), zaujme Maxe tento nápad natolik, že se rozhodne jej zrealizovat. K tomu ovšem potřebuje přimět Lea ke spolupráci a přesvědčí jej tedy, aby si splnil svůj životní sen a stal se producentem, k čemuž má údajně vrozené předpoklady. 😀 Je třeba ale především najít „nejhorší scénář všech dob“ a představení podle něj zrealizovat. Nechci prozrazovat, jak to celé dopadne, ale musím zmínit, že Maxovy metody hledání investorů (nebo spíše investorek 😊), zvolený scénář i osobnost jeho autora, samotný režisér, ale i Leova plachost a nejistota zajistí, že jsme po celou dobu svědky skutečně absurdních situací a scén, při nichž se budete buď královsky bavit, nebo naopak zjistíte, že tento styl humoru je na vás „už příliš“ a zas tak úplně vám nesedí. Já osobně jsem, díky tomu, že jsem již zápletku znala, do Plzně jela hlavně s očekáváním, jak se podaří všechny nápady v divadle zrealizovat a o to víc jsem se těšila.

V představení uvidíte celou řadu opravdu výpravných čísel, plných chytlavých melodií, které mi vždy, když jsem Producenty někde slyšela, zněly v hlavě ještě velmi dlouho. A přestože je muzikál poměrně nový (premiéru měl v roce 2001), jeho melodie krásně zapadají do doby konce 50. let, v níž se děj odehrává.

Co se týče obsazení, největší prostor mají především představitelé Maxe a Lea, v mém případě tedy Jiří Untermüller a Jan Kříž. První zmiňovaný, tedy představitel Maxe, mi velmi rychle dokázal svou výřečnost a přesvědčovací schopnosti, které jsou pro producenta jeho ražení rozhodně nutností. 😊 Bylo jasné, že přemluvit tak „slabého protivníka,“ jakým byl Leo, pro něj musela být pouze otázka času. 😊 A i přesto, že Max není vysloveně kladná postava, je dostatečně sympatický, aby mu divák stále ještě držel palce. V určitém momentu v závěru představení ve vás tak může vzbudit tak trochu lítost. Dočetla jsem se, že později si tuto roli zahrál také Oldřich Kříž, což je dle mého názoru osobnost s mimořádným charismatem, a domnívám se, že Max v jeho podání musel být skutečně skvělý.

Jan Kříž skvěle zahrál Leovu nevyrovnanost (možná až trochu psychickou labilitu 😊) a nejistotu na začátku představení i jeho postupnou proměnu v průběhu děje až po finále, kdy se z něj, pod vlivem celé řady událostí, stane dostatečně sebevědomý jedinec, který má naprosto jasno v tom, co chce. 😊 Po celou dobu představení mě neskutečně bavil a držela jsem mu palce. To, že je výborný zpěvák, není žádným překvapením, v tomto představení nicméně oceňuji zejména jeho skvělý herecký výkon.

Z dalších postav musím vyzdvihnout představitele „nejhoršího režiséra“ Rogera de Brise v podání Aleše Kohouta, který v této roli (zejména, když dojde na premiéru jejich „nejhoršího“ muzikálu) skvěle zúročil svůj komediální talent, jenž později potvrdil i v jiném představení uváděném v DJKT, Děj se co děj. Zmínit ale musím také skvělého Jozefa Hruškociho coby fanatického autora scénáře Franze Liebkinda a v neposlední řadě také Veroniku Veselou v roli velmi atraktivní švédské sekretářky Ully. 😊

Producenti jsou zkrátka představením plným překvapivých zvratů a mimořádných hereckých výkonů, a pokud se vám podaří „naladit se na stejnou vlnu,“ budete z tohoto muzikálu nadšení. V Plzni už jej sice neuvidíte, ale můžeme se těšit na plánované nové uvedení v Ostravě. A já věřím, že se k němu časem vrátí i nějaké další divadlo. 😊