Zvídavé otázky 7 statečných: Bohouš Josef

 
Foto: Tino Kratochvil

Pokládání zvídavých otázek muzikálovým umělcům patří mezi naše oblíbené činnosti, a tak naší pozornosti neunikl ani matador muzikálových představení Bohouš Josef. Od prvního uvádění světového titulu Jesus Christ Superstar ve Spirále uplynulo již 27 let, a tak je na co vzpomínat… Herodes, Horacio, kardinál Richelieu a mnoho dalších skvělých postav, provázelo pana Josefa celým jeho profesním životem, a tak není divu, že se rád rozpovídal. Přečtěte si jeho sympatické povídání a dozvíte se třeba, jakou muziku má rád anebo jak to vypadá s jeho autorským dílem Mona Lisa.

Coffeerun: Už je to poměrně dlouhá řádka let, když jsem na Burmu Jones chodila do Divadla Pod lampou...😂 Tuším, že tehdy ještě bývala v „Céčku“ na Doubravce. 😎Za tu dobu jste nastudoval hodně rolí. Osobně na vás ale nejraději vzpomínám jako na Heroda z Jesus Christ Superstar. Jaký to byl tehdy pocit ocitnout se v podstatě v jedné z hlavních rolí tak proslulého muzikálu? Co se vám tehdy honilo hlavou? A jaké pocity jste měl?

Jo, to byla krásná doba! V „Céčku” na Doubravce jsme hráli ještě s kapelou Zrcadlo a Pod lampou to již byly začátky Burma Jones. K prvnímu muzikálu Jesus Christ Superstar jsem se dostal v roce 1994, kdy mi zatelefonoval Kamil Střihavka, abych se spojil s režisérem JCHS Petrem Novotným. Když jsme se s Petrem sešli, nabídnul mi roli krále Heroda. V divadle Spirála na pražském Výstavišti jsem pak strávil čtyři roky a odehrál přes 1000 repríz. Byly to úžasné časy. Být soukolím výjimečného představení, plného skvělých zpěváků, tanečníků a hudebníků, bylo povznášející. Díky tomu se mi otevřely dveře k dalším muzikálům. A ani Burma Jones nebyla tratná, protože jsme byli žádanější.

Annie: Poprvé jsem vás v muzikálové roli viděla coby Horacia v původním uvedení Hamleta v Divadle Kalich. Později se tento muzikál dočkal značných změn a přesunu děje do modernější doby. Ještě většími změnami procházejí ale i další muzikály, např. Jesus Christ Superstar, kde jste hrál v poměrně „tradičním“ zpracování v divadle Spirála, ale např. aktuální uvedení v Ostravě nebo i některá zpracování v zahraničí celý příběh přenášejí do současnosti. Jak takové změny vnímáte vy? Považujete je za krok správným směrem, nebo takové modernizace naopak nevítáte?

Hamlet Janka Ledeckého byl můj druhý muzikál, s nímž jsem strávil krásné tři roky. Co se týče nových verzí JCHS a Hamleta, nebyl jsem vždy spokojen. Jsem konzervativní člověk a přesuny děje do nové doby se mi příliš nezamlouvají. Shodou okolností jsme byli s manželkou pozváni na ostravské ztvárnění JCHS a byli jsme dost rozčarováni.

George: Měl jsem to štěstí vás vidět v mnoha muzikálech, kde hrajete velice krásné role. S každou postavou se dokážete vždy proměnit v danou osobu. Já osobně na vás nikdy nezapomenu v roli kardinála Richelieu z muzikálu Tři mušketýři. Vaše grimasy jsou luxusní. Písnička Touha znát je srdcovka představení. Tato role byla vaše první v Divadle Broadway, a proto mě napadá otázka: Jak vzpomínáte na oslovení do tohoto muzikálu a obsazení do role kardinála?

Nabídka do Divadla Broadway přišla v době, kdy jsme dohrávali Krysaře Daniela Landy. Tehdy mě oslovil producent Divadla Broadway Oldřich Lichtenberg, zda bych si nechtěl přečíst scénář a poslechnout skladby ze Tří mušketýrů v roli kardinála Richelieu. Z Touhy znát jsem byl na první poslech nadšený. Větším překvapením pro mě bylo, že nás z Divadla Kalich oslovil více: Pepu Vojtka, Sabinu Laurinovou, Petru Janů a další. Po krátké poradě jsme na to všichni Lichtenbergovi a Michalu Davidovi kývli. A bylo to mé další skvělé rozhodnutí.

Džejňulka: Asi nejčastěji vás vídám v rolích historických - ať již jako již zmíněného kardinála Richelieu ve Třech mušketýrech či jako Giordana Bruna v muzikálu Galileo, kde jste mě dokázal okamžitě zaujmout již úvodním mluveným slovem.👏 Zajímáte se o historii a jste tedy rád, že si můžete takové figury zahrát, nebo byste byl rád i za nějakou úlohu v muzikálu, který by byl zasazen spíše do současnosti? Je třeba nějaká konkrétní postava, na kterou si pomýšlíte, ale zatím se vám vyhýbá? 😊

To jsem rád, že jste zmínila Galilea a můj prolog. Z toho jsem měl obrovský strach, protože nemám žádnou jevištní průpravu k tomu, abych si poradil s divadelní prózou. Po premiéře za mnou přišla Eva Holubová a řekla, že mi věřila každé slovo. V první chvíli jsem si myslel, že žertuje. Když mě ubezpečila, že ne, byl jsem neskutečně šťastný. Dnes se mluveného slova nebojím…v muzikálu Kat Mydlář mám prózy až až. O historii se zajímám a mám rád historické muzikály, ale současnosti se nebráním. O postavě, která se mi vyhýbá, jsem zatím nepřemýšlel a asi ani nebudu. Nechám to na budoucích nabídkách.

Eric: Když máte volnou chvilku sám pro sebe, jakou muziku si pustíte do sluchátek?

Já poslouchám rock, hard rock, art rock, progressive rock, jazz rock: kapely Black Sabbath, Led Zeppelin, Sweet, Deep Purple, Uriah Heep, Yes, Genesis, Pink Floyd, Mahavishnu Orchestra, Return To Forever, hudebníky Franka Zappu, Stinga… to bych tady musel vypsat všechny nosiče, které vlastním… je jich hodně přes tisíc, a to nepočítám plný 8TB-itový harddisk.

Little Lotte: Před několika lety jsme vás mohli vidět jako jednoho ze soutěžících v oblíbeném pořadu StarDance … když hvězdy tančí. Změnil se od té doby nějak váš vztah k tanci? Věnujete se mu i nyní a máte možnost některé zkušenosti zúročit i v divadle? Jak celkově na tu dobu vzpomínáte? 😊 

Já jsem původně bubeník, a tak jsem si myslel, že StarDance pro mě nebude tak obtížná disciplína. Už při prvních trénincích s mou profesionální tanečnicí Lenkou Tvrzovou jsem zjistil, jak hluboce jsem se mýlil. Byla to neskutečná dřina. Nakonec jsme s Lenkou vypadli hned v prvním kole. Ona to oplakala a já byl docela rád. V té době jsem dodělával svůj první autorský muzikál Mona Lisa a premiéra se nemilosrdně blížila. V mých rolích je naštěstí taneční choreografie málo, ale před pár lety jsme s manželkou Alenkou chodili na párovou salsu. Ani tentokrát jsem v tanci nevyniknul.

Nikča: Přestože vás známe hlavně jako muzikálového zpěváka, máte za sebou také autorský počin, a to muzikál Mona Lisa. Jak vzpomínáte na práci týkající se tohoto představení? Kdyby se tento muzikál někdy vrátil na prkna, která znamenají svět, jaká by byla vaše reakce?

Byla to nádherná práce. Příběh mě napadl, když jsem v knihkupectví uviděl knihu o životě Da Vinciho, na jejíž obálce byl obraz Mony Lisy. Ihned jsem si vyhledal informace o této dámě a byl jsem překvapen, jaký život měla. O scénář, režii a choreografii se postaral Libor Vaculík a o libreto Lou Fanánek Hagen. Důležité také bylo, že hudebním supervizorem byl Michal David, v němž jsem měl velkou podporu. Možná, že se Mona Lisa opět do Divadla Broadway vrátí, protože jsme o tom již s producentem Oldřichem Lichtenbergem mluvili. Byl bych moc a moc rád.