Koncert Muzikálem bez bariér: Výlet za hranice všedních dnů

 

Nebylo by to krásné, kdyby člověk jen pouhým mrknutím oka mohl cestovat po celém světě bez jakýchkoliv překážek, hranic či bariér? Taková kouzla na svém repertoáru sice nemám, ale někdy stačí i trochu fantazie a rázem se tomu přiblížíte – zvlášť, když se necháte unášet na tónech krásných písní. Jeden takový fantazijní výlet se mi naskytl 3. prosince, a to díky koncertu Muzikálem bez bariér, pořádaný organizací Polovina nebe (letos s pomocí Otevřenými dveřmi). Naše muzikálová tour začala v Baltimoreu, ocitli jsme se však postupně i na West Endu, na Broadwayi, v pařížském Moulin Rouge i v pohádkových říších Arendelle či Agrabah. To vše díky písničkám z muzikálů, které se hrají v zahraničí, ale české hranice zatím nepřekročily.

Jednalo se již o sedmý ročník charitativní akce Muzikálem bez bariér, jejíž patronkou je Míša Tomešová, ovšem pro mě to byla svým způsobem premiéra. Už několikrát jsem o akci slyšela, většinou to však bylo takzvaně s křížkem po funuse. Až loni, tedy v době, která kulturním akcím obecně moc nepřála, jsem se konečně tak trochu zastavila a došlo na nemožné – Muzikálem bez bariér jsem si ujít nenechala, ačkoliv to bylo samozřejmě jen v online podobě. Inu, aspoň jsem místo potlesku za jednotlivá čísla posílala peníze na dobrý účel a na facebookovém profilu koncertu jsem psala jeden komentář za druhým a doufala jsem, že to účinkujícím aspoň trochu udělá radost. Tu totiž oni mně udělali zcela jistě – řada písniček se opravdu moc povedla a dodnes nemůžu zapomenout na skvělou a rozjetou verzi písničky Miluju a maluju v podání Romana Tomeše. 😍

O rok později se mi už poštěstilo sedět v sále Kulturního centra Novodvorská a další ročník koncertu zažít tentokrát naživo. S koupí vstupenky jsem čekala takřka až do poslední chvíle, jelikož jsem si dlouho nebyla jistá, zda opět nebude úřadovat covid. Myslím si, že jsem nebyla jediná, kdo měl podobné obavy, jelikož většina hvězd na jevišti nás zdravila pomalu jako staré známé, nechávala si na nás posvítit a děkovala nám, že jsme přišli. Především Lukáš Adam, který večerem provázel, vypadal, že se mu dost ulevilo, že má v divácích „spoluhráče“ a dočká se tentokrát (oproti loňsku) i nějakých reakcí z jejich strany. Popravdě jich možná ani tolik nečekal, jelikož „štamgasti“ akce Muzikálem bez bariér o sobě dávali vědět poměrně často 😊. A „v klidu“ ho nenechala vlastně ani kapela pod vedením pianisty Václava Tobrmana. Právě Václav měl totiž často něco na srdci a skoro se zdálo, že by mohli s Lukášem moderovat klidně ve dvojici . 

Ostatně Lukáše zlobili i samotní účinkující, například Milan Peroutka „propálil“, že se na poslední chvíli sháněl nový bubeník, jelikož ten původní byl pozitivně testován na covid. Kdyby nám to neřekl, myslím, že bychom neměli šanci to poznat – kapela zněla skvěle a působila velmi sehraně. Též patronka Míša Tomešová udělala moderátorovi malinko čáru přes rozpočet, ale k tomu se vrátím ještě později…

Mezi řečí jsme se také mohli v průběhu dozvědět, kdo další z účinkujících měl v minulosti k Míše blízko a kdo také hned po svém vystoupení či alespoň o pauze rychle pospíchal a chyběl tak na závěrečné děkovačce. Ale nechme těch drbů 😂

Důležité je, že výtěžek z charitativního večera tentokrát putoval na kompenzační pomůcky pro třináctiletého chlapce Daniela se středně těžkou ztrátou zraku. A co víc, pomoci mu můžeme ještě i dodatečně – třeba tím, že si zakoupíme záznam z tohoto koncertu. Nebudu vás k tomu dlouho přemlouvat, myslím ovšem, že pokud tak učiníte, zabijete tím rovnou dvě mouchy jednou ranou 😂 – nejenže přispějete na dobrou věc, ale zároveň se pobavíte, dopřejete si trochu té kultury a dozvíte se i ty věci, které vám tu neprozradím, nebo třeba jen naznačím 😊.

Abyste nekupovali zajíce v pytli, pojďme si společně zrekapitulovat jednotlivá hudební čísla večera. Jako první prozářila v zelené blyštivé róbě jeviště ‚Elphaba‘ Elis Ochmanová a přivítala nás písní Good Morning Baltimore z muzikálu Hairspray. Následně „naběhl“ Milan Peroutka s nádhernou skladbou Eltona Johna Can You Feel the Love Tonight, kterou proslavil slavný muzikál Lví král. Ze stejného díla zazněla v druhé půlce ještě píseň He Lives In You v podání Richarda Pekárka.

V tištěném programu, v němž jsou anotace k jednotlivým muzikálům a texty písní v angličtině i s jejich překladem do češtiny, jsme se mohli dočíst, že další na programu měla být Petra Vojtková s písní z muzikálu Waitress. Té jsme se tedy nakonec nedočkali, Petra se zřejmě večeru nakonec účastnit nemohla. Zrovna Waitress by mě docela zajímala - tak třeba příště 😉.

Další krásnou dámou na jevišti tak byla Vendula Příhodová, přičemž Lukáš Adam nás upozornil, jakou nepěknou přezdívku skrývají dvě první písmena z jejího křestního jména, když je spojíte s prvními dvěma písmeny z příjmení 😂. Vendulka Příhodová to ale brala s humorem a navíc zvolila i tematicky vhodnou píseň, s níž se jistě řada dam v hledišti rázem ztotožnila (já tedy jistě!). Skladba z muzikálu R.R.R.E.D. A Secret Musical se totiž jmenuje I'm Not Pregnant, I'm Just Fat – v překladu „Nejsem těhotná, jen tlustá“. A víc asi ani netřeba dodávat. Píseň pobavila a Vendulka ji navíc podala nejen velmi rázně a komediálně. Zároveň předvedla, jaký má silný hlas.

Následně se Vendulka stihla bleskově převléknout do dalších krásných šatů, aby spolu s Janem Fantou zazpívali duet s názvem Let Me Be Your Star z muzikálu Smash. Honza pak na jevišti ještě chvíli zůstal a před našima očima se proměnil v rozmazleného panovníka 😊. Sehnal si nejprve zlatou korunu na hlavu a pak si vyžádal asistenci jedné divačky, aby si ve fotoaparátu mobilního telefonu zkontroloval, jak mu to sluší. Pár selfíček a pak už mohla začít písnička You'll Be Back z muzikálu Hamilton. Přiznám se, že tyto tři poslední zmíněné písně pro mě byly opravdu novinkou. Následující vystoupení už se ale přiblížila více do mých vod a věřím, že udělala radost i dalším muzikálovým fandům.

Když vystoupila Charlotte Doubravová s písní My Favorite Things ze slavného díla Za zvuků hudby (The Sound of Music), dost intenzivně jsem myslela na naši Annie, která tento film s Julií Andrews v hlavní roli zbožňuje. Moc by mě proto zajímalo, co by říkala na tuto aranž písničky, jelikož mým uším zněla pomalu až soulově. Asi se přiznám, že dávám přednost originálu, ale na druhou stranu jsem si během tohoto songu opět připadala, že mě fantazie unáší nejen v prostoru i v čase. 😊 Navíc na Charlotte bylo vidět, že si tuto polohu vyloženě užívá.

Radost (nejen) dětským divákům pak udělala Kateřina Bohatová s Ukolébavkou o řece Atohalan z pohádky Ledové království 2. Dočkali jsme se tak i první písničky v češtině (byla zároveň jedinou skladbou v češtině v první polovině) a chvíli jsme se unášeli na vlnách poklidných tónů 😊. Usnout jsme rozhodně nestihli, protože následovala neuvěřitelně rozjetá pecka  It’s My Life, která se objevila i v muzikálu & Juliet (z tohoto čísla by měl jistě radost náš George). Nepřišel nám ji sice předvést Jon Bon Jovi, ale Přemysl Pálek, k němuž se posléze připojila znovu i jeho žena Charlotte. Písnička, kterou známe asi především jako sólovku, se proměnila v nádherný duet. Oba se toho zhostili výborně a my diváci jsme měli co dělat, abychom nezačali trsat. Já jsem si aspoň podupávala nohou, to jinak nešlo 😂. Podle mě jedno z nejlepších čísel první poloviny, ne-li celého večera. (A byla i pusa! 😊)

Romanticky laděný byl i další duet A Whole New World z disneyovky Aladdin, který si spolu „střihli“ David Gránský a Míša Tomešová. On elegance sama, ona v nádherné třpytivé róbě, odhalující záda. Moc jim to slušelo i ladilo – jejich hlasy jako by se opravdu rozlétly na kouzelném koberci. A i já jsem se chvíli v duchu vznášela 😊. Na zem mě tak trochu vrátila až následující pauza v programu, ale stejně jsem si tu melodii ještě celou přestávku broukala. 

Druhá polovina pak začala vyloženě netradičně 😂. Došlo totiž na vystoupení samotného moderátora Lukáše Adama, který si vybral krásnou píseň For Forever z muzikálu Dear Evan Hansen. Ještě předtím se nám ale urputně snažil vysvětlit, že vlastně nezná ten muzikál a ani tu skladbu, a proto si chce pro jistotu nechat při sobě text, aby do něj mohl nahlédnout. Dozvěděli jsme se také, že Petra Vojtková se bohužel nemohla účastnit, a tak vlastně nevadí, když se někdo na jevišti „zakecá“, nýbrž je to naopak z ohledu na čas žádoucí. Jenže tím vznikla vtipná, zároveň ovšem trochu trapná situace, při níž jsme vyslechli, že písnička je nejen dost náročná na zpěv a hlavně dost dlouhá. Také se nám dostalo VELMI zjednodušeného popisu toho, o čem písnička vypráví a o čem je daný muzikál. Myslím, že nejzarputilejší fanoušci muzikálu DEH by se mohli i urazit, ale naštěstí buď nebyli v sále přítomní, anebo to vzali s humorem. 😊

Ono to nakonec ani jinak vzít nešlo, protože jsme se stali svědky tvůrčího procesu géniů v přímém přenosu 😂. Lukáš Adam spolu s Václavem Tobrmanem totiž přímo na jevišti vymysleli nový námět na muzikál s malebným názvem Malá noční potřeba. Dílo bude prý pojednávat o močení do sněhu! 😉 Autorem hudby bude právě Václav Tobrman a hlavní role se samozřejmě zhostí Lukáš Adam. Na první ochutnávku (snad raději ne doslova!) z tohoto díla se můžeme údajně těšit na dalším ročníku akce Muzikálem bez bariér. A pokud byste snad pánové narazili na nějaký tvůrčí blok, prosím, pokud toto čtete, kontaktujte mě, já nějaký scénář „uklohním“ 😂. Na blbosti mě taky užije. 

Ale teď už zase vážně – nakonec jsme se přece jen dočkali i kýženého pěveckého vystoupení… A Lukáš Adam zvládl For Forever skutečně skvěle. Tato písnička podle mě k nejlepším číslům druhé poloviny.

Následně se ve stříbrné róbě blýskla Radka Pavlovčinová a představila nám píseň The Man I Love z muzikálu Porgy a Bess. Ještě o něco víc se mi do paměti zapsalo následné číslo v podání Míši Tomešové. Lukáš Adam si sice stěžoval, že pak odběhla, aniž by ohlásila další účinkující, ale kdo by se divil - „milosrdná temnota“ z endorfinů jí zřejmě dočasně „zastřela zrak“ 😉. Ostatně Míša zvládla v podstatě dvě vystoupení v jednom – na jeviště přišla v roztomilé sukýnce s třešinkami a zazpívala píseň z Bernsteinova muzikálu On the Town  s názvem I Can Cook Too. V průběhu toho ze sebe zvládla shodit sáčko a v mezihře zatančila jive se svým partnerem.

A právě to se také stalo žhavým tématem večera – jak může tančit s partnerem, když její muž Roman na tomto ročníku muzikálového večera chyběl? Odpověď ale není zas tak záludná – zkrátka si Míša vypůjčila svého TANEČNÍHO partnera ze soutěže Roztančené divadlo, což je další akce, která mi zatím vždy spolehlivě proklouzla mezi prsty. A tak jsem ráda, že něco málo z ní jsem přece jen vidět mohla.

A co dál, a co dál? 😊 I když nám nebyli „řádně představeni“, myslím, že všichni jsme poznali další umělce - Zbyňka Frice a Elis Ochmanovou, kteří společně zazpívali duet Come What May z jukeboxového muzikálu Moulin Rouge. Něžně nás pohladili na duši, když si v písni slibovali, že se budou milovat až do posledních dní života. Kdo viděl film s Nicole Kidman a Ewanem McGregorem, jistě si v ten moment vybavil i onen tragický milostný příběh.

Poté se potěšili i ti z diváků, kteří nejsou třeba v angličtině tolik zběhlí – následovala totiž hned dvě čísla v češtině. Musím říct, že obě byla jednoznačně skvělá. Na píseň Speechless z Aladdina jsem se v podání Marianny Polyákové moc těšila a rozhodně jsem se nezklamala – děkuji, krásné. Moderátora prý sice na zvukové zkouše Marianna překvapila tím, že zpívala v češtině, ale mně ne, protože Aladdin je přece jenom disneyovka, primárně mířená na dětské publikum, a proto se samozřejmě dočkala českého dabingu už do kin. A já jsem na to tehdy hned musela jít. 😂 Od té doby mám píseň, v češtině přeloženou jako Němá, moc ráda. Čas od času ji poslouchám, a jelikož si občas taky tak trochu „němá“ připadám, mluví mi malinko z duše.

Překvapením pro mě byla naopak písnička Čas už nevrátím, s níž vystoupil Tomáš Trapl. Jedná se totiž o skladbu z dosud nedokončeného muzikálu z pera Vojtěcha Adamčíka Faust. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se za čas tohoto zbrusu nového díla dočkat v Divadle Na Maninách a Tomáše Trapla v něm uvidíme právě coby Dr. Fausta!

Hudebně mě skladba moc bavila, především nábojem a energií. Také text Jana Batysty mi připadal naprosto skvělý – nejen, že mi rovněž mluvil z duše, ale navíc se perfektně hodil k postavě Fausta. Vypráví totiž o tom, že je Faust na světě sám a přál by si znovu prožít svůj život a napravit chyby, které udělal. Ví ale, že jen přáním se čas vrátit nedá. Ach jo, teď by se tedy naopak hodilo ten čas trochu popohnat, protože tohle bude určitě super! Už se taky těšíte jako já?

Pořádně rozjeté bylo též číslo Petera Pechy, který přišel s kloboukem a s rozhalenou košilí s květinovým vzorem, a tak mi tím trochu připomínal Bruno Marse. Rozhicoval nás všechny písničkou Sex Is in the Heel z muzikálu Kinky Boots. Bylo prostě vidět, že si tohle číslo Peter Pecha moc užíval. Jak nám ostatně kdysi prozradil v rozhovoru, právě v tomto muzikálu by si jednou rád zahrál. Takže už tu trochu ladil formu a já jednoznačně říkám – jo, sedne mu to! My chceme Kinky! My chceme Pechu! 😊

Na jevišti ho následně vystřídal Richard Pekárek s písní ze Lvího krále a následovala různá poděkování a zkrátka všemožné oficiality. Účinkující dostali za své výkony dokonce i dortík, ovšem ještě než se začaly rozdávat dárečky od sponzorů, přišel ještě jeden dárek pro nás diváky – závěrečná píseň Falling Slowly z muzikálu Once. Nádherně procítěný duet zazpívali Petra Kosková a Jan Fanta a finále pak společnými silami zapěli všichni účinkující (kromě těch, co už mezitím stihli prchnout 😀).

Jako zlatý hřeb(íček) večera jsme si v rámci děkovačky mohli všichni společně zazpívat koledu Půjdem spolu do Betléma. Dostali jsme naštěstí hned za začátku „nalejvárnu“ textu, abychom to nepletli. A také upozornění, že kdo to i tak zmotá, je „Trapl“ 😀.

Naladila jsem vás aspoň trochu? Zajímá vás, jaké další vtipné „hlody“ jsme mohli slyšet (nejen) od pianisty Václava Tobrmana a jaké hudební názvosloví jsme se stihli během večera naučit? Zajímá vás, jak se zpěváci českých muzikálů „poprali“ s anglickými texty a chcete si také dopřát menší výlet za hranice všedních dnů? Není nic snazšího, než si zakoupit záznam z koncertu Muzikálem bez bariér, který bude dostupný od 17. prosince po celých 14 dní. Třeba vás to taky nadchne tak jako mě a příští rok můžete se mnou vyrazit „naživo“ 😉. Tak na viděnou v divadle!