Zvídavé otázky 7 statečných: Aleš Slanina
Městské divadlo Brno jsme na našem blogu dříve malinko opomíjeli, to se však začíná měnit a poslední dobou víc navštěvujeme i brněnská představení. Proto jsme rádi, že se nám podařilo vyzpovídat miláčka tamního publika – sedminásobného vítěze divácké ankety Křídla Aleše Slaninu. Tento sympatický kluk ve svých 36 letech zcela jistě pokořil rekord v počtu divadelních rolí – začínal ještě před nástupem na brněnskou konzervatoř v 15 letech a dodnes má za sebou neuvěřitelných 99 premiér (navíc má šikovné fanoušky, kteří to přesně spočítali). My ho známe z představení Jekyll & Hyde, Grand Hotel, Kočky, Ferda Mravenec, Duch, Rent, O statečném kováři, Radúz a Mahulena, Sněhurka a já a dalších. Je absolventem brněnské JAMU v oboru muzikálové herectví a je hercem každým coulem. Jak se říká – pro divadlo by dýchal. Má za sebou role charakterní i komické a pořádá také různé koncerty. Při své pracovní vytíženosti však nezapomíná ani na fanoušky a našel si chvilku i pro nás.
Little Lotte: V inscenaci RENT jste se představil jako Angel
Dumott Schunard - role, která je velmi výrazná a pro historii muzikálu,
stejně tak jako i samotný titul, průlomová, dalo by se říct. Čím je vám
osobně blízká?
Angel je nádherná osoba,
charakter, a tedy i role. Má obrovský herecký oblouk, což je absolutní bomba.
Interpret se v ní může ukázat jak herecky, tak pěvecky a v neposlední řadě
pohybově a tanečně. Má obrovské srdce. Je vtipný, zábavný, crazy... A konec
jeho cesty je smutný a tragický. A co máme společného? Asi určitou
bezprostřednost a touhu žít. I když není všechno ideální, vždycky se najde něco
a hlavně někdo, kdo nás žene dál. Život má velký smysl a je nádherný.
Eric: Vnímám vás jako
maximálně multifunkčního muzikálovce, kterému není cizí snad žádná postava,
žádný charakter ani žánr. Umíte i z malé role udělat velkou a výraznou. A co je
nejvíc - až z poslední řady je pokaždé na vás vidět, že vás to baví. Brněnský
ansábl je sehrané těleso bez slabého místa, a tak se vám jistě v Brně dobře
hraje. Muzikál, činohra, koncerty... Máte nějakou nesplněnou metu, které byste
ještě rád dosáhl?
Tak to děkuju za pochvalu.
Takovou vysněnou metu asi konkrétně nemám. Ale všechnu další práci, která mě
potká, vnímám vlastně jako metu. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale v divadle
s každou rolí začínáte zase od začátku, od nuly. To, že máte jednu premiéru,
která se, dejme tomu, vyvede, neznamená, že další roli automaticky zvládnete.
Takže můj pracovní život je plný pochyb. A „bohužel" oprávněných.
Džejňulka: V Městském divadle
Brno hrajete mimo jiné i Mikeše, hlavního hrdinu muzikálové pohádky O statečném kováři. Znáte i filmovou
verzi s Pavlem Křížem? A patří mezi vaše oblíbené pohádky, nebo máte jiné
favority, bez kterých si třeba neumíte představit Vánoce? A pokud pohádky
nejsou šálkem vašeho čaje, tak jaké filmové žánry máte rád? 😊
Kováře s Pavlem Křížem
samozřejmě znám. Měl jsem i možnost se s ním na naší premiéře na Biskupském
dvoře potkat. Udělali jsme si pár společných fotek a šlo se slavit. Tuhle
pohádku mám moc rád, ale především kvůli hudbě Petra Ulrycha, kterou zbožňuju. Rozhodně
se nesnažím Pavla Kříže kopírovat. Jsme každý jiný, a to jak vizáží, tak
energií, tak by byl nesmysl snažit se hrát Mikeše jako on. Každopádně na Statečného
kováře všechny zvu, jak do MdB, tak na naši letní scénu na Biskupském
dvoře.
George: V divácké anketě Křídla jste zvítězil již sedmkrát. To je
jistě krásný pocit a skvělá odměna. (Mimochodem gratuluji). Jak vnímáte toto
ocenění a je pořád ještě něco, v čem se zlepšovat? Která role je vašemu srdci
vlastně nejbližší a proč? 😉
Děkuju za gratulaci. Jestli je se
v čem zlepšovat? Absolutně ano. Každý den a ve spoustě věcí. Divadlo je poměrně
náročná práce. A to jak fyzicky, tak psychicky. Nejde si nenosit práci v sobě
domů. Nejde o ní nepřemýšlet. Nejde se nesnažit zlepšovat. Těch věcí, které
neumím nebo mi nejdou, je tolik, že se je ani nebudu snažit vyjmenovat. 😊
Annie: Sledujete zahraniční
muzikálové produkce a cestujete za muzikály i jako divák? A pokud vás čeká
nějaká nová role v zahraničním muzikálu, který se v zemi původu ještě hraje,
hledáte inspiraci i tam, nebo se spíše snažíte si najít k roli vlastní cestu?
Jezdím občas po republice
kontrolovat, jak se vede mým kamarádům v jiných divadlech. 😊 Je to inspirující, ale bohužel
nemám tolik volného času, abych tyto návštěvy konal často. Ovšem mou největší
láskou je Londýn. Jezdíme tam téměř výhradně za divadlem a téměř výhradně za
muzikálem. Viděl jsem velkou spoustu představení a téměř vždy to byl
nezapomenutelný zážitek. Musím zmínit alespoň Company. To mě dostalo asi
nejvíc. Zatím (za týden tam letíme zase)… A co se týče inspirace pro
připravované role, je to složité. Podvědomě se do vás asi něco promítne, ale
vědomě se rozhodně nesnažím nikoho kopírovat. Razím heslo, že to nikdy nemůžu
zahrát tak jako někdo jiný, zrovna tak, jako to nikdo jiný nemůže zahrát jako
já. 😊
Coffeerun: Musím přiznat, že
kvůli tomu, že mám Brno opravdu přes celou republiku, jsem neměla možnost vás
zatím na jevišti vidět. Na co byste mě a tím pádem i naše/vaše fanoušky pozval
či nalákal?
To je těžká otázka. Já mám rád
všechny svoje role. Tak vás pozvu na poslední premiéru, kterou jsem měl
relativně nedávno. Je to muzikál Sněhurka a já, kde hraju úžasnou roli
Vlka. Je zlý, tlustý, děsivý, zubatý, ale zároveň hodný, roztomilý a láskyplný.
😊 Přijeďte se podívat…
Nikča: Často slýcháme, že se
herci v divadle moc rádi navzájem pošťuchují. Má otázka tedy zní, zda si vás
někdy nějaký kolega či kolegyně dobíral/a kvůli vašemu příjmení?
Kvůli příjmení jsem trpěl spíš na
základce. Teď už je to v pohodě. Ale v divadle se pošťuchujeme rádi. Radši bych
si to ale nechal pro sebe. Já mám rád vtípky, ale nesmí narušit představení,
divák by je neměl identifikovat. Nejsme Čundrcountryshow, ale divadlo,
ne? 😊
Komentáře
Okomentovat