Zvídavé otázky 7 statečných: Filip Hořejš

 
Foto: Alena Syslová

Další sérii zvídavých otázek jsme položili talentovanému mladému zpěvákovi a herci, Filipu Hořejšovi, jehož můžeme aktuálně vidět na nejedné z pražských muzikálových scén – např. v Divadle Kalich (Pomáda, Vlasy), Studiu DVA (Saxana, Starci na chmelu) či v Hudebním divadle Karlín (Rebelové). Jak Filip vzpomíná na své muzikálové začátky? Baví ho hrát pro dětské publikum? Co jej přivedlo k účasti v SuperStar? A jak se těší a připravuje na svoji novou roli Venci v představení Slunce, seno, jahody? To vše se dozvíte právě zde. 😊


Eric: Patříte k mladé nadějné generaci absolventů konzervatoře v oboru muzikál, která nebezpečně šlape ostříleným muzikálovým bardům na paty. Kdy jste se vy sám poprvé setkal s muzikálem a které dílo bylo tím, o němž jste si řekl, že byste si v něm někdy rád zahrál?

Moc děkuji za úvodní větu... to se hezky poslouchá. Pouze uvedu na pravou míru, že nejsem absolvent muzikálového oboru, ale jsem vystudovaný zpěvák a také se považuji hlavně za zpěváka. Herectví vnímám jako takovou přidanou hodnotu... ačkoliv v poslední době mám velké štěstí i na činohry v mém milovaném Studiu DVA. Doufám tedy, že se budu po boku zkušených herců stále posouvat dále a jednou se budu cítit nejen jako zpěvák, ale také jako herec.

S muzikálem jsem se blíže setkal před deseti lety na začátku druhého ročníku konzervatoře (pokud si dobře pamatuji 😊). Volala mi tenkrát moje paní profesorka zpěvu a můj anděl Lída Nopová, že je v Hudebním divadle Karlín konkurz, a že by bylo dobré něco takového vyzkoušet. Poslechl jsem ji, protože maminka a profesorka zpěvu mají vždycky pravdu… A dobře jsem udělal - hned napoprvé jsem měl štěstí a domů jsem odcházel s rolí.

Rád si zahraji ve všem, co mě nějakým způsobem zaujme - ať už jde o zajímavý charakter postavy, hudbu nebo třeba o to, kdo se ujme režie. Jeden takový „vysněný“ projekt mě napadá, ale prozrazovat ho raději nebudu... přání se nemají říkat nahlas.

Annie: Vidět vás můžeme také v řadě muzikálů, cílených na dětské publikum. Myslím si ale, že uspokojit nároky malých diváků a udržet si jejich pozornost, není vůbec jednoduché. Baví vás tento typ práce s dětmi a zaskočily vás již nějakou svou reakcí či akcí během představení? 😊

Na konkrétní případ, kdy by mě dětské publikum zaskočilo, si asi nevzpomenu… Máte ale velkou pravdu - děti jsou bezprostřední a většinou opravdu dají najevo to, co si myslí. To je asi také jeden z důvodů, proč mě baví pro děti hrát. Další velký důvod je ten,  že projekty z dílny rodiny Pixových, ve kterých hraji, jsou cílené jak na dětské, tak na dospělé publikum, zdobí je autorská hudba a libreto. To vše doplňují krásné kostýmy. Navíc se ve svých postavách mohu dokonale vyřádit... a já tenhle rokenrol potřebuju. Kromě toho jsou manželé Pixovi mými muzikálovými rodiči, protože mi hned ze začátku dávali spoustu příležitostí a já jim za to budu navždy vděčný.

Eponine: Filipe, hrajete ve třech muzikálech, jejichž děj se odehrává v 60. letech minulého století. Dle mého názoru v té době vznikly nejkrásnější písničky u nás i ve světě. Dokonce i muzikály v té době získávaly nový rozměr. Kdybyste mohl cestovat časem - na koncert kterého interpreta nebo které kapely z té doby byste vyrazil?

S dovolením si sem odložím citát mého profesora dějin populární hudby, který byl osvícený jako málokdo: „Šedesátá léta byla geniální v tom, že co bylo znamenité, bylo zároveň i nejpopulárnější.“ Vojtěch Lindaur.

Nemám tedy žádný konkrétní nápad. Zkrátka bych vstal a chodil na umění… na všechno umění. Pouze bych se nechal unášet vším, co bych potkal, než bych se vrátil zpět do přítomnosti.

Džejňulka: Měla jsem vás možnost vidět v představeních Starci na chmelu, Rebelové a Shrek, přičemž vždy jste mě dokázal parádně pobavit a v případě Rebelů i dojmout. Ještě by mě zajímalo, jak byste se popral s rolí vyloženého záporáka - nějaké temné postavy, z níž by šel strach. Je nějaká taková, kterou byste si rád zahrál, ale zatím ta správná nabídka nepřišla? 😊

Moc děkuji za úvod a také za skvělou otázku.

Je pravda, že mám vesměs štěstí na kladné role. Mohu ale s čistým svědomím říct, že jakékoliv záporné role bych se ujal s velkou chutí. A myslím, že spousta lidí by byla velmi překvapená.

Coffeerun: Poprvé jsem vás zaregistrovala na koncertě Radima Schwaba, kde jste mě velmi zaujal. V první řadě svým hlasem, ale též energií, která z vás sršela. Fakt bomba! Baví vás vystupovat spíše sólově s živou kapelou za zády, či se raději „schováte“ za charakter divadelní postavy?

Moc děkuji. 😊

Podobnou otázku je těžké zodpovědět. Pravda je taková, že na obou stranách je spousta toho zábavného...a tedy i toho, proč to vlastně dělám a miluji. Nebudu proto vyzdvihovat jedno nad druhé, to by se neslušelo.

Co ale mohu napsat, je takový malý slib. Vzhledem k tomu, že mám v divadlech poslední dobou opravdu hodně práce (díky Bohu), nemám čas na svoje projekty... tedy na svou tvorbu a případnou kapelu. Pokusím se tedy do budoucna najít více času, abych se realizoval i takto.

George: Vaše nejnovější role bude jedna z nejznámějších mužských postav v Česku - Venca ze Slunce, seno, jahody. Jak se těšíte na tuto postavu a patří tato nesmrtelná trilogie také mezi vaše oblíbené?

Na roli Venci se těším od začátku, jelikož jsem od dětství milovníkem motorek, na kterých jsem jezdil snad ještě dříve než na kole.

Nesmrtelnou trilogii jsem měl vždy rád, ale už několik let jsem neviděl ani jeden díl a v dohledné době to také neudělám. Pokud zkouším projekt, který je podle filmové předlohy, nikdy si ji nepouštím. Člověk má poté, podle mého názoru, malinko tendenci k napodobování filmové role, což nemám rád. Naopak mě baví si postavu vystavět sám... i kdyby měla být ve výsledku úplně jinak pojatá, než tomu bylo v předloze.

Nikča: Co vás takzvaně „nakoplo“ k účasti v soutěži SuperStar?

Čistě jen pragmatismus.

V našem oboru hraje velkou roli sebepropagace, k níž patří například ovládání sociálních sítí. Já bohužel nejsem sociální síťař, jak často říkám. Zkrátka mě to moc nebaví...

Napadlo mě tedy uzavřít s tímto pořadem takový pomyslný obchod. Oni mě představí širší veřejnosti a já jim nabídnu krásný příběh, na kterém jsou pořady tohoto typu z velké části postaveny. Pracuji totiž také jako osobní asistent pro handicapované, a kdybych skrze média lidem tuto práci představil a ukázal, jak je krásná, možná by v tomto oboru začalo pracovat více lidí, kterých je v sociálních službách vždy nedostatek. To by byl bonus navíc. 😊

Na závěr bych rád poděkoval všem, co mi dali v životě příležitost živit se tím, co mě baví... miluju vás.

... a Sedmi statečným děkuji za příjemný rozhovor 😊




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Činohra Vše o mužích: Charisma + humor + vztahy – to celé na třetí

Muzikál Krysař: Temná pohádka o lásce vykoupené krví

Divadelní představení Líbánky na Jadranu: Typická česká dovolená