Muzikál Rebecca: Smrt je pouhým začátkem

Každý z nás určitě někdy zažil chvilky, při kterých se mu tajil dech, měl zpocené ruce a srdce mu bušilo ostošest. Ano, může to být i láskou, ovšem tentokrát je toto znamení úplně jiné, ba naopak lehce tajemné. Pokud máte slabost pro příběhy, v nichž můžete právě toto zažít, tak je Rebecca tou správnou volbou pro vaši návštěvu. 

Inspirací pro tento příběh je román Mrtvá a živá od Daphne du Maurier. Samotný muzikál pochází z pera skvělého Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye. Oba pánové nejsou vůbec žádní nováčci. Na svém kontě mají mimo jiné i další lahůdky, jako jsou Mozart!, Elisabeth nebo Marie Antoinette. Muzikál měl svoji premiéru již v roce 2006 ve Vídni a posléze i v okolních státech.  

Mám z tohoto díla sám strašnou radost, protože nám děj dávkuje energii pěkně do těla a nechává nás skoro celou dobu tápat, co se vlastně stalo, pravdu nám odhaluje jen psotupně. Na čí straně je pravda a kdo je vlastně ona tajemná Rebecca?

Příběh nás zavádí do roku 1930, přímo do velkého Monte Carla, kde se nám představuje hlavní hrdinka, označovaná jen jako „Já“. „Já“ slouží ve službách americké paní Van Hopperové. Ovšem ta zcela nečekaně onemocní a postava „Já“ má konečně jednou taky prostor sama pro sebe. Příští ráno se seznamuje s pohledným Maximem. Po společně stráveném dni se u nich projeví láska jako hrom. Postava „Já“ najednou nedokáže myslet na nic jiného, než na Maxe. Bohužel její chvilkovou radost vystřídá zoufalství. Musí si zabalit kufr a odjet spolu s paní Van Hopperovou do New Yorku. Maxim neváhá ani chvíli a ihned jí nabídne žádost o ruku. 

Po idylických líbánkách přichází čas na povinnosti. Sídlo jménem Manderley už čeká na příjezd svého pána a jeho nové paní. Hospodyně Paní Danversová dohlíží na celé sídlo a vše má na starosti, jen jediná věc, která je proti její vůli, je právě nová madam. Následně vše nabírá rychlé obrátky. „Já“ to nemá zrovna jednoduché. Musí velet celému domu, což není tak jednoduché, proto vše nechává v rukou paní Danversové. Ta žije s pocitem stálé přítomnosti zesnulé bývalé ženy Maxima, Rebeccy. Rebecca byla velmi krásnou ženou a její přítomnost je cítit z každé časti domu. Všechny její pokoje musí vypadat tak, jako kdyby je opustila před chvílí. Proto si postava „Já“, připadá jako ta poslední a neschopná. Celé to chce změnit a ukázat, že i ona umí znovu probudit celé sídlo Manderley. 

Rozhodne se proto uspořádat ples. Vrchol celého plesu má být příchod „Já“ v krásném kostýmu. Paní Danversová jí nabídne pomoc a poradí jí, aby se inspirovala postavou z obrazu. Krásné bílé šaty jsou tou pravou volbou, aby vypadala skvěle. Celý dům znovu ožije a těší se na ples. Bohužel co se nestane, „Já“ se objeví ve stejných šatech, které měla na sobě i Rebecca na minulém plese - skoro jako by se zjevila sama Rebecca. Řada tajemství tím náhle vyplouvají na povrch. Ano, vyplouvají. Rebecca se totiž nešťastně utopila na lodi. 

V dalších dnech se objevuje mrtvé tělo na pobřeží a postupně se odkrývá pravda, která měla zůstat navždy spát. Maxim je obviněn ze smrti Rebeccy a začíná vyšetřování celého případu. Co se vlastně tenkrát stalo? Zemřela Rebecca nešťastnou náhodou, nebo jí k tomu někdo pomohl? Byla opravdu tak skvělá a všemi milovaná, nebo spíše pravý opak? Má v tomto příběhu krev na rukou Maxim, nebo nám něco skrývá paní Danversová či další postavy? Zůstane „Já“ sedět mlčky v koutě, nebo začne jednat a ukáže v sobě tu pravou sílu, kterou v sobě celou dobu ukrývala?

Děj je pekelně dobře propracovaný. Je zajímavé, když vše sledujete z pohledu diváka a tak trochu i jako porota přísedící u soudu a rozhodujete, kdo v tom má prsty. Chvíli to je ten, pak zase ta a pořád někdo jiný. V osudný večer vraždy se něco stalo, ale co? To napětí se vznáší ve vzduchu od samého začátku. Zajímavé je také to, že hlavní hrdinkou je Rebecca, která zde vlastně vůbec nevystupuje. Přesto na sebe náležitě upoutává pozornost. Máte pocit, že ji milujete, jak je dokonalá a báječná a přitom ji nesnášíte a říkáte si, co se stalo tak hrozného? Mám pro vás dobrou zprávu, na konci se dozvíte celou pravdu. 

Jak jsem již zmínil na začátku článku, díky patří určitě pánům do Vídně. Poděkovat ovšem musím také Divadlu Jiřího Myrona v Ostravě. Ano, Národní divadlo Moravskoslezské muzikál Rebecca přineslo do Česka, a to se skvělými texty v překladu Michaela Prostějovského, v režii Gabriely Petrákové a s úžasnou scénou Ondřeje Zichy.

Návštěvnost Rebeccy je jasným důkazem, že se rozhodně jedná o kvalitní dílo. Nebyl by to ovšem takový úspěch bez účinkujících na jevišti, kteří nám pravidelně předávají báječný pocit.

Rebeccu v tomto představení určitě nehledejte, i když je určitě skvělá 😊. Koho zde ale můžete najít, je postava „Já“, v níž se proměnily Veronika Prášil Gidová nebo Martina Vlčková. Obě dámy se na tuto roli náramně hodí. Křehkost, mírný strach a nejistota z toho, co přijde - to vše nám pomáhá prožít s nimi celý příběh. Jejich postava je právě ta, co téměř po celou dobu nesleze z jeviště. Mají zde tudíž obrovský prostor se projevit a pozvolna pracovat na svém já. Po pěvecké stránce jsou obě dvě zcela vyrovnané. Zde opravdu není co vytknout, lze jen chválit a doufat, že vše dopadne dobře. 

Úloha Maxima de Wintera je taktéž velice náročná, především po herecké stránce. Maxim musí projít značnou změnou a vy během představení váháte, co z toho, co říká, je pravda a co není. Pravda ale rozhodně je, že Tomáš Novotný a Lukáš Vlček vědí a především umí. Své publikum si zcela jistě získají a mnohé dámy v hledišti leckdy ani nedutají. Pěvecká část není zas tak náročná, ale je rozhodně zcela bezchybně provedená. 

Hvězdou celého představení je tajemná paní Danversová. Jakmile právě ona vstoupí na jeviště, ihned se vám tají dech. Umí si ihned získat respekt a určitě budete sledovat každý její pohyb a krok po jevišti. V této roli se střídají dvě skvělé dámy, a to Michaela Horká a Katarína Hasprová. Nemůžu si pomoct, ale já je prostě žeru. Je zcela jedno, která hraje. Její pohled vás přímo očaruje a po celé představení budete marně v její tváři hledat úsměv. Ona je jediná, kdo opravdu miloval Rebeccu a chce, aby to tak i zůstalo. Po herecké i pěvecké stránce je ozdobou celého představení. Tato postava má na svém kontě totiž ty nejlepší písně z celého představení. 

V dalších rolích zde musím vyzdvihnout postavu Jacka Favella v podání Tomáše Savky nebo Romana Haroka. Tato role je tak trochu slizká, ovšem skvěle provedená. Paní Van Hopperová je skvělá baba na zabití 😊, zcela bezchybně nám ji předvede jak Soňa Jungová, tak i Lenka Bartolšicová. Též nesmím zapomenout zmínit jména, jako jsou Jan Vlas, Juraj Čiernik, Ján Slezák a další. Mé díky patří i celé company, která je v Rebecce skutečně veliká. Sborové scény patří díky souhře company taktéž mezi mé oblíbené. 

Co více ještě říci? Určitě je toho mnoho, co jsem třeba nezmínil, ovšem to důležité je právě vaše návštěva. Rozhodně si výpravu na panství Manderley užijete a ke konci představení vám bude pekelně horko. Slyšíte to? V dálce šumí moře, z něhož se ozývá: „Rebecccccaaaaaa“...