Hudební revue Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách: Vztahová „omluvenka“

 

Je to už více než 20 let, co byl vydán knižní bestseller manželů Allana a Barbary Peaseových Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, jehož snahou je vtipnou formou (byť založenou na vědeckých důkazech) vysvětlit rozdíly v myšlení a vnímání mužů a žen a z toho plynoucí konflikty. Tato snaha byla evidentně úspěšná, jelikož kromě zmíněného titulu manželé postupně vydali dalších 17 bestsellerů, které jsou překládány a vydávány po celém světě. Já osobně se musím přiznat, že jsem do této knihy měla sice několikrát příležitost nahlédnout, ale nikdy jsem se nedostala k tomu dočíst ji celou.

Ve chvíli, kdy jsem tedy objevila v programu Divadla na Fidlovačce hudební představení s tímto titulem (aniž bych tušila, že bylo již dříve uváděné v Divadle ABC), vzbudilo to ve mně jistou zvědavost a zatoužila jsem si doplnit potřebné znalosti raději touto formou. 😊 Navíc mě zajímalo, jakým způsobem bude možné převést na divadelní prkna zdánlivě nepřeveditelné. Tedy knihu postrádající jakoukoliv dějovou zápletku do jevištní podoby. Miroslav Hanuš, který se tohoto nelehkého úkolu zhostil a knižní předlohu zdramatizoval, to však zvládl s neuvěřitelným přehledem, s noblesou i nadsázkou tak, že ani jedna strana (tedy muži, ani ženy) není výrazně preferována na úkor druhé a troufám si tvrdit, že v nejedné ze situací se většina diváků najde. Miroslav Hanuš je navíc i autorem textů písní a představení též režíroval.

Ač v inscenaci zazní poměrně dost písní, netroufla bych si ho označit přímo za muzikál. Sami autoři použili označení hudební revue a já se domnívám, že to je asi opravdu nejvýstižnější. Obdobně jako např. u představení Jeptišky (článek Marti k tomuto představení najdete zde) donedávna uváděném ve stejném divadle, se jedná v podstatě o pásmo hudebních čísel a výstupů, kterému tvoří určitý rámec velmi jednoduchý příběh.

Nacházíme se v čekárně ordinací manželů Allana a Barbary Pearsových (postavy mají jména dost podobná autorům knižní předlohy). Allan Pearse (Miroslav Hanuš) je psychiatr specializující se na vztahy, jeho žena Barbara (Klára Cibulková) je lékařka ORL. Čekárna je plná pacientů čekajících na vyšetření, ale čekají už poměrně dlouho. Manželé Pearsovi jsou totiž zrovna uprostřed hádky, která se vyhrotí natolik, že se jejich „oběťmi“ tak trochu stanou i lidé v čekárně. Nejprve spor začne dělením vybavení a prostorů čekárny a vyvrcholí tím, že oba odmítají pracovat, dokud se problém nevyřeší.

Překvapení pacienti, kteří již nechtějí čekat na další termín návštěvy, tedy spolu se zdravotní sestrou navrhnou originální řešení – všichni společně přímo v prostorách čekárny vytvoří jakousi terapeutickou skupinu a pokusí se problém svých doktorů vyřešit. A v rámci tohoto sezení jsou nám postupně, se značnou nadsázkou, rozkrývány jejich příběhy a předváděny modelové situace objasňující nejčastější důvody k rozbrojům mezi oběma pohlavími. Dočkáme se vlastně určitého vysvětlení, že některé vzorce chování jsou zkrátka biologicky dané a nezbývá tak, než je akceptovat. Ale aby se nejednalo pouze o prosté sdělování faktů a vysvětlování, vstupují na scénu ještě postavy představující hormony – Estrogen (Zbigniew Kalina) a Testosteron (Lukáš Jurek), kteří plní funkci průvodců a moderátorů a navíc jsou neskutečně vtipní. 😊

O jednotlivé hudební výstupy se tak postarají nejen všichni pacienti i jejich lékaři, ale nemalý prostor mají právě i Estrogen s Testosteronem. 😊 Co se týče hudební stránky, byly zde použity známé světové hity, které Miroslav Hanuš přetextoval tak, aby do představení logicky zapadaly. Uslyšíme tedy např. známou Hallelujah Leonarda Cohena jako duet rozhádaných manželů Pearsových (Co nám zbývá) nebo italské Strano (Adelmo Musso) přetextované jako doplnění pravděpodobně vůbec nejvtipnější scény, popisující rozdíly v myšlení při hledání másla v lednici (Kde je to máslo). 😊 Dojde ale například i na písně Sexbomb (Tom Jones), I Will Always Love You (Dolly Parton) či na finálovou píseň Swing, to mě baví z muzikálu Wonderful Town (Leonard Bernstein). S výběrem skladeb se tvůrci rozhodně trefili do mého vkusu a bavilo mě i jejich zakomponování do úplně jiných situací, nežli bylo v originálu zamýšleno.

Výborně dopadlo také obsazení, u kterého musím ocenit i velmi dobré pěvecké výkony. V tomto ohledu mě asi nejvíce překvapil Miroslav Hanuš v roli Allana Pearse, jehož jsem vždy považovala sice za výborného herce, ale netušila jsem, že mě může zaujmout i jako zpěvák.

Pravděpodobně nejvíce si moji pozornost získal představitel Estrogenu, Zbigniew Kalina, který v této roli rozhodně zúročil svůj komediální talent a na veškeré výstupy s ním jsem se vždy velmi těšila.

V rolích pacientů mě nejvíce zaujali Lukáš Rous, představující zpěváka Richarda, který váhá, zda se má oženit, Aneta Krejčíková coby začínající televizní rosnička Margareta, co má pocit, že její muž někdy vypadá jako Homer Simpson, a Ludmila Molínová v roli šestkrát rozvedené paní Ireny, která je po této zkušenosti přesvědčena, že nejlepší je žít sama. 😊 Zmínit ale musím též Barboru Mošnovou (zdravotní sestra manželů Pearseových Lucie), Zdeňka Maryšku (vždy pozitivně naladěný homosexuál Eduard) a dále Petra Klimeše a Veroniku Svojtkovou, ztvárňující celou řadu menších rolí jako např. jeskynního muže a jeskynní ženu či partnery Richarda a Margarety).

Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách je představení, které originální a vtipnou formou ukazuje každodenní situace většiny z nás a věřím, že nejeden z diváků se v něm najde. Přestože je jeho úkolem hlavně pobavit, může přinést na některé věci i trochu jiný úhel pohledu. A pokud vás na vašem protějšku snadno rozčílí některé maličkosti, můžete zde najít i tak trochu „omluvenku.“ 😊