Muzikál Casanova: Příběh o lamači ženských srdcí

 

Taky máte rádi smích? Já moc. Smích je zázračný elixír a prodlužuje život, což je v dnešní době velice důležitá věc. Proč to ale píšu? Znám totiž jeden takový příběh o životě jistého pána, lamače ženských srdcí, svůdníka, ale zároveň vypravěče a spisovatele. O kom, že to mluvím? No, přece o Casanovovi. Ano, ano. Nám všem dobře známý Casanova.

Samotná postava Casanovy je celkově velice zajímavá a mně osobně lehce připomíná Barona Prášila. Takový ukecaný týpek, co má na všechno odpověď a ví, jak se dostat z každé situace. Nejvíce se proslavil svou autobiografií „Historie mého života“, kterou mimo jiné napsal u nás v Čechách, a to na zámku Duchcov, kde trávil poslední roky svého života. Doporučuji tento zámek navštívit, je zde totiž dokonce možné vidět reálnou místnost, kde žil - jeho pracovnu a křeslo.

Za toto muzikálové dílo, na které teď píšu recenzi, vděčím opět autorům, Zdeňku Bartákovi a jeho synovi Danielu Bartákovi. Je to skvělý tým, který mimo jiné spolupracoval i na Sněhové královně, o které jsem již psal dříve. Mám strašně rád jejich styl hudby a myšlení, líbí se mi, jak dokážou tvořit tuto krásnou složku. Především jsem pyšný, že se jedná o naše české dílo. Libreto a texty písní vykoumal Petr Markov a po režijní stránce si s tématem vyhrál Filip Renč. Choreografii skvěle zvládla Petra Parvoničová, krásné kostýmy vytvořil Roman Šolc a scénu Martin Černý. Tato inscenace se hrála v Divadle Broadway od roku 2013, ovšem světová premiéra se konala na zámku Hluboká nad Vltavou již o rok dříve. Tu jsem bohužel neviděl, o to víc se ale těším, až vám povím o zážitcích z Divadla Broadway, kde jsem toto představení viděl několikrát. Navíc opět pevně doufám v jeho návrat.

Jak jsem již zmínil předtím, Casanova žil jistou dobu i na zámku Duchcov. Právě tam tedy míří náš příběh. Casanova pracuje na zámku jako knihovník a je zde jako host hraběte Josefa Emanuela z Valdštejna. Jednoho dne na zámek přijede návštěva. Tou je sestřenice hraběte, samotná hraběnka Karolína z Dubna a její americká neteř Adéla Bullitová. Hraběnka přímo touží osobně poznat  věhlasného pana Giacoma Girolama Casanovu, kdežto Adéla nikoliv. Pro ni to je pouze stárnoucí svůdník evropského formátu, jak sama říká. Adélu jeho přítomnost dráždí, a tak chce ihned odjet. Hraběnka ovšem nechce nic takového slyšet a požádá hraběte o pomoc. Ten navrhne Adéle sázku. Jeho návrh spočívá v tom, že pokud Adéla vydrží na zámku dalších deset dní, zcela jistě pak na Casanovu změní názor. Jelikož je Adéla soutěživá, jeho návrh přijímá a během deseti dnů následně poznává, jaký Casanova doopravdy je. Takže, pokud vás zajímá, kdo vyhrál, jestli Adéla, nebo hrabě, nezbývá než doufat v návrat tohoto díla. Mohu jen prozradit, že to dopadne spravedlivě a dobře.

Hlavní role muzikálu Casanova je právě sám velký Giacomo Girolamo Casanova. Pro tuto roli byli vybráni Josef Vojtek a Jan Urban. Ač je každý z nich úplně jiný a každý jinak starý, tak se oba dva na roli skvěle hodili. Ostatně muzikálový příběh se odehrává v delším časovém období, a tak Casanova v průběhu prožívá více životních období a tudíž každému z představitelů může některé z nich sedět více než jiné. Záleží také, jaký kdo má styl. Jan Urban má pevný silný hlas a troufám si říct, že to byla jedna z jeho opravdu největších rolí, s níž se popral velice dobře. Já ovšem dával přednost druhé alternaci, tou byl Pepa Vojtek. Právě on je pro mě veliký herec. Ač někoho může asi lehce překvapit, že frontman kapely Kabát umí také hrát, je to tak. Pepa žije každou rolí a jeho chraplák mě hodně baví a právě Casanova byl tak postava přesně pro něj. V této roli byla nutnost být tak trochu živel a mít především hodně energie, kterou musel zpěvák vydat a předvést publiku. To oba pánové skvěle zvládli. A néé, na konci představení jedno oko nezůstalo suché 😉.

V příběhu ale vystupuje také postava Giacoma, což je vlastně mladý Casanova. Klučina, který na mě působil i jako průvodce celým dějem, se do tohoto představení skvěle hodil. Do role byli obsazeni opravdu talentovaní chlapci - Tomáš Ringel, Filip Antonio a Jan Franc. Já měl vždycky štěstí na Filipa, což je obrovský talent, který už nás několikrát překvapil i v dalších muzikálech. Má krásný hlas a cit pro herectví. Není se čemu divit, zkrátka talent po rodičích.

Hrabě Josef Emanuel Valdštejn je další skvělá postava. Jedná se o kamaráda a společníka samotného Casanovy. Do role byli skvěle vybráni Marian Vojtko a Bohouš Josef, což je opět sázka na jistotu - síla jejich hlasů je jasnou zárukou. Jejich písnička jménem „Život“ v závěru představení je krásnou tečkou. Rád se k ní vracím a skvěle padne do repertoáru Mariana i Bohouše.

Hraběnka Karolína z Dubna je obrovským živlem tohoto představení. Smích a energie, co vydáte během jejího vystoupení, vám prodlouží život o další roky. Mám obrovskou radost, že právě do této role byly vybrány Radka Fišarová a Dita Hořínková. Obě dámy mají totiž nejen krásný hlas, ale hlavně obrovský talent a velké srdce. Mám je strašně rád a vždy se těším, kdy je zase uvidím. Během představení se navíc několikrát stalo, že se všichni odbourali smíchem a poté měli co dělat, aby pokračovali dál v hraní.

Komtesa Adéla Bullitová v podání Elis Ochmanové a Dominiky Richterové - právě tato postava prochází během představení snad největší proměnou. Dříve rozmazlená, nepřístupná, možná i lehce naivní holka, se následně dokáže změnit a probudit v sobě kouzlo lásky a cit ve svém srdci. Adéla, která nazývala Casanovu protivou, byla sama protivná. 😊 Haha, to se ovšem změnilo. Jak Elis, tak Dominika, se na Adélu skvěle hodily. V písni „Můj hrdina“ nebo v duetu s Casanovou „Hleď vzhůru k výšinám“ se dokázaly spolehlivě zapsat do srdce diváka.

Bednář, no, tak tato role je kapitola sama o sobě. Společník hraběnky a také obrovský živel a odpůrce Casanovy. Kdo jiný se mohl chopit této role, než skvělí pánové Tomáš Trapl a Jakub Šlégr. Ač věkem lehce rozdílní, tak se přesně hodili oba dva. Bylo tak jedno, kdo z nich hraje.

Služebná Líza, další moje oblíbená postava v tomto příběhu, opět skvěle obsazená Zdenkou Trvalcovou a Michaelou Štikovou (tehdy ještě Gemrotovou). Zde musím především vyzdvihnout jejich operní projev a hlasový souboj s rivalkou, hraběnkou z Dubna. Ač menší role, tak skvělý zážitek.

Hrabě Branicki se nám představí v duetu „Píseň o cti“, který je součástí jednoho z příběhů. V této úloze se představili Ladislav Korbel a Jan Urban. Já osobně jsem viděl pouze Láďu a musím říci, že to je obrovský talent a dokáže zaujmout a předvést svůj um, ač na malém prostoru.

V dalších rolích se nám představí dnes již časem prověřená jména a musím říci, že company zde byla vybrána taky skvěle. Spolu s hlavním obsazením tvoří skvělou partu, která funguje a vzájemně spolupracuje. Jejich jména jsou: Petr Ryšavý, Lukáš Randák, Jan Kopečný, Oldřich Smysl, Pavel Vrána, Lucie Pragerová, Patrik Plešinger. V menší úlohách se pak v roli Teresy objevovaly Marie Štěchová a Aneta Dobešová, v roli Anety pak Michaela Talašová a Adriana Bajtková.

Muzikál Casanova je příjemným spojením dobře zpracovaného příběhu, krásné hudby, skvělých textů a perfektních výkonů všech aktérů na jevišti. Budu strašně rád za jeho návrat a klidně třeba i za turné po naší vlasti, kde může putovat stejně jako například představení Noc na Karlštejně.