Muzikál Sweeney Todd: Ďábelsky skvělá plzeňská Fleet Street

Foto: DJKT - Martina Root

„Byl kdysi holič, ženu měl. A byl tak nádherný.“

Stalo se vám někdy, že už při prvních tónech některého představení vám naskočila příjemná husí kůže a odmítla se vás po dobu celé předehry pustit? Věřím, že ano. 😊 V mém případě za to může Stephen Sondheim, konkrétně prostřednictvím muzikálu Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Ať už jsem Sweeneyho viděl na různých záznamech zahraničních uvedení, či ve filmové verzi v titulní roli s Johnny Deppem, vždy mě dokázaly hudba, příběh, texty i některé výkony naprosto okouzlit. Od ledna 2017 Sweeneyho hrají na Malé scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. A tam mi vzali dech úplně. 😊

Stephen Sondheim patří k mým oblíbeným muzikálovým autorům. Jelikož mi jsou poměrně blízké temné příběhy, jeho hudební rukopis je pro mě vždycky zárukou zážitku z poslechu.

Samotný děj, který ve výsledku skrývá nejeden moment překvapení (zvláště v plzeňském provedení), pro vás začne už v momentě, kdy přijdete do sálu Malé scény. Ihned vás osloví spousta grimas, tiků, pohybů a výkřiků, kterým dominuje snad již legendární „Ha! Ha!“ Venuše Zaoralové Dvořákové. 😀😊 Navíc, když budete mít štěstí a zaujmete Žebračku, třeba vám sváže k sobě tkaničky obou bot nebo vám věnuje prosebný pohled či vám ze sukně odtrhne kousíček krajky.

Musím říct, že mě obrovsky oslovil zdejší koncept, kdy si chovanci v blázinci vypráví příběh o ďábelském holiči. Za výsledkem stojí režisér inscenace Lumír Olšovský. Na jeho režiích je mi velmi blízké, že velice často utváří i jednotlivým členům company osudy pro jejich malé roličky. A konkrétně u Sweeneyho se mu této jeho domény povedlo dostát na výbornou. Na kohokoli se zaměříte, nebudete zklamaní.

Lumírovu režii skvěle dokreslují kostýmy a velice funkční scéna Davea Bensona. Nešlo o jeho první (a osobně doufám, že ani poslední) projekt v Česku. Navíc je možné si na scéně všimnout různých detailů, které zdánlivě nemusí mít na první pohled žádný smysl, ale nakonec jsou třeba hadříky a kleště využité jako zobrazení racků. A vy jen s úžasem hledíte. 😊 Obecně mám z vizuální stránky na muzikálech v DJKT velkou radost, dovolím si lehce odbočit a zmínit třeba geniální kostýmy Andrey Pavlovičové v American Idiotovi. O tom ale více třeba příště. 😉

Ve Sweeneym ale nejde jen o vjemy vizuální, nýbrž i čichové. Ať už se jedná o parfémy provoněnou píseň Johanny nebo libou vůni bochánků paní Lovettové na začátku druhé půlky. A podobných vjemů či vnímání toto představení poskytuje mnohem víc... Ale přeci vám je tu všechny neprozradím. 😊

Ovšem, aby toto představení plné zážitků fungovalo, musí být pečlivě připravené, o což se u plzeňského muzikálu stará inspicientka Tereza Topičová.

Rád bych vás teď provedl obsazením, které dává celému dílu tváře a hlasy. A výkony, kterými vás nejednou dostanou takřka do kolen.

Už jsem zmínil výtečnou company, jejíž složení prošlo za léta uvádění dvěma drobnými změnami, a sice doplněním alternací. K Charlotte Režné tak přibyla Tereza Koželuhová a k Lucii Dolejškové Karolína Krausová. Nicméně celá company, v jakémkoli složení, odvádí naprosto fenomenální práci. Celé představení je postavené i na téměř nonverbální komunikaci s publikem (až na výjimku, ke které se dozajista ještě dostanu) a tu si všichni „blázni“ užívají plnými doušky. 😊

V roli italského lazebníka Adolfa Pirelliho se objevuje typově přesný, navíc vtipný Ondřej Černý. Ve zdánlivě malé, pro příběh však velice důležité roli Žebračky, se objevuje Kristýna Bečvářová, která vám dovolí se jí pousmát, ale pokud příběh neznáte, budete s postupujícím dějem zírat (víc by byla škoda odtajnit 😊) a Kristýnině Žebračce fandit. Měl jsem navíc možnost v roli Žebračky vidět celkem nedávno i zaskakující Lucii Dolejškovou. A víte vy co? Byla neméně úžasná! Jako Toby se divákům představuje výborný a uvěřitelný Pavel Klimenda. Jeho bezbřehá, skoro až dětská, láska k Nellie Lovettové je odzbrojující.

Soudce Turpina a jeho věrného poskoka biřice Bamforda v Plzni hrají charismatičtí Radek Antonín Shejbal a Lukáš Ondruš. Shejbalův Turpin je rozhodný, je hrubý, na druhou stranu při duetu „Pretty Women“ se Sweeney Toddem  je zasněným mužem. Na každý pád je pro mě jeho „Mea Culpa“ jedním z vrcholů představení. Je Radkem vždy krásně zazpívaná a odžitá a soudce se vám představí alespoň trochu po lidské stránce. Zdatně mu sekunduje zmíněný biřic Lukáš Ondruš, který je nesmírně jízlivý, možná až slizký... A přesto se postará o jednu z těch humornějších scén naprosto s přehledem. Vzpomeňte si na mě, až půjdete na Sweeneyho a uslyšíte cos o líbezné Anče anebo zvonech. 😀

Dvojici mladého zamilovaného páru - Anthonyho a Johanny - v Plzni původně ztvárňovali Pavel Režný v alternaci s Adamem Reznerem a Kateřina Chrenková. Ke Kateřině Chrenkové posléze coby alternace přibyla Charlotte Režná. Viděl jsem snad všechny možné kombinace této dvojice a vždycky se jednalo o krásný zážitek. Osobně mám velice rád kvartet „Kiss Me/Ladies in Their Sensitivites“, kde zpívají Anthony, Johanna, Turpin i Bamford.

A pomalu jdeme do finále. 😊 Z počátku nepříliš úspěšnou, zato podnikavou pekařku Nellie Lovettovou, ztělesňuje Stanislava Topinková Fořtová. Je ohromně vtipná a když se objeví na scéně, rozhodně ji nepřehlédnete. A kdybyste přece jen náhodou tuto chybu udělali (doporučuji to nedělat, protože mnohdy sebemenší grimasa stojí za to 😀), její pěvecký projev vás chladnými rozhodně nenechá. Paní Topinková Fořtová je dlouholetou hvězdou plzeňského muzikálového souboru a v roli Nellie, která není nikterak jednoduchá, doslova exceluje. Budete se s ní smát, budete si ťukat na čelo a budete ji litovat. Nebo si zaslouží, co ji v příběhu čeká? To nechám na vašem uvážení. 😉

A konečně se dostávám k roli titulní. Je charismatický, je démonický, je zlomeným mužem, je odhodlaný a je geniální. Řeč je o Benjaminu Barkerovi - Sweeney Toddovi, tedy Jozefu Hruškocim. Už při jeho prvním příchodu na scénu mě napoprvé absolutně ohromil. Jozef s postupujícím dějem úspěšně balancuje mezi chladným a nesmlouvavým mužem bažícím po pomstě a zároveň člověkem, kterému zatoužíte pomoci, aby jeho četná zklamání a rány nebyly tak hluboké. Tato bilance je nejvíc znatelná během písničky „Epiphany“. Hruškociho interpretaci téhle písničky z hlavy jen tak nedostanete.

Není divu, že mezi Jozefem Hruškocim a Stanislavou Topinkovou Fořtovou funguje na jevišti výborná chemie. Když se kdysi oba objevili v nominacích na ceny Thálie, měl jsem upřímnou radost. 😊 Ohromně si tyhle dva interprety a jejich komediální talent užijete ve společném duetu „A Little Priest“, kde se možná zrovna vy stanete harmonikářem, houslistou či libovým advokátem. 😊 Zmiňujíc právě tento hravý duet, sluší se doplnit, že za výborným překladem stojí Hana Nováková a za výrobou břitev pro pana Todda Jan Topič.

Jak je nejspíš patrné, Sweeney Todd je skutečně mou srdcovou záležitostí. 😊 Navíc se jedná o moje úplně první představení viděné v tomto divadle. Plzeňský muzikálový soubor a celý inscenační tým mě tak uchvátili, že se do Divadla Josefa Kajetána Tyla s obrovskou chutí a radostí poměrně pravidelně vracím. 😊 Zdejší Sweeney Todd je mi tolik blízký, že se zároveň před lety stal zhmotněním tématu mé maturitní práce.

Pokud se chcete od srdce zasmát, nechat se dojmout, či toužíte, aby vás během představení zamrazilo, Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street je ideální volbou. 😊 A až budete sedět v hledišti, dávejte pozor. Možná pan Todd stojí přímo za vámi a přeměřuje si zrovna váš krk. 😉

„Halo? Pane?! Chcete oholit? No tak, no tak! Čeká na vás váš přítel Sweeney.“

 

Kdo další už Sweeney Todda viděl?

Toto představení zhlédli i další stateční. Annie ve svém textu například chválila výkon Lukáše Ondruše, který prý předčil její představy. Džejňulka se zase ve svém článku přiznala, že si během představení připadala, jako by cestovala v čase a prostoru a ještě zkonzumovala nějaké halucinogenní houbičky.