Muzikál Come from Away: Mrazivě skutečný příběh

Jak už možná víte z mého textu o muzikálu Fantom opery, v srpnu 2019 jsem si splnila sen a odjela do Londýna za muzikály. Dlouho se nikdo nechtěl obětovat a jet se mnou (no, chápete to? 😂), takže jsem spojila příjemné s užitečným a vzala jsem do světa svoji maminku, kterou zajímal Buckinghamský palác. Neříkám, že je to zrovna cestovatelka, ale jelikož já umím dobře slibovat hory doly, nechá se ode mě často ukecat k různým „špatnostem“ a vyrazila se mnou tedy i do Londýna. A nedávno jsem z ní vyrazila i přiznání, že na to vlastně ráda vzpomíná. 😊

Kromě paláce královny, jsme zvládly navštívit i sídlo prince Williama a jeho choti Kate, tedy Kensingtonský palác, ale i nádraží Paddington (fotka s tamějším medvídkem byla nutností), výstavu Leonarda da Vinciho (jelikož jsem „italofil“, tak také povinnost) i muzeum se slavnou sbírkou starověkého Egypta a především Rosettskou deskou (jelikož dřív jsem se o Egypt velmi zajímala, tak jsem to taky potřebovala nutně vidět 😀). A samozřejmě došlo i na divadla, což byl vlastně pro mě nejdůležitější bod programu. Dvě představení jsem vybírala tak, aby na ně mohla jít se mnou i maminka, která neumí anglicky „ani blafnout“, jak by jistě sama řekla, tedy taková, která už viděla v češtině a moc dobře znala - kromě „našeho“ Fantoma opery (splněný sen- bla bla…) ještě oblíbenou oddechovku Mamma Mia!, kde děj známe nazpaměť díky filmu a písničky od ABBY si můžeme navíc i zazpívat.

Jeden večer jsem si ale vyhradila na nějaké novější představení, které by pro mě bylo novinkou. Maminku jsem se tak odvážila nechat samotnou v baru hned vedle divadla Phoenix a sama jsem vstoupila do pro mě dosud neznámých vod muzikálu Come from Away, o němž jsem toho věděla opravdu velmi málo.

---

Pouze jsem od George slyšela neurčitá slova chvály, ale nic bližšího o ději jsem si z jeho vyprávění stejně nezapamatovala. Dopředu jsem si ani nic nezjišťovala a nenaposlouchávala písničky, jelikož na to ani v Londýně nebyl čas. Teprve, když jsem po celém dni, napnutá jako struna, usedla do sálu (tuším dokonce, že to byla první či druhá řada), napadlo mě, že možná anglicky všemu nebudu rozumět. Vytáhla jsem tedy telefon a v posledních pár minutách před představením si přečetla jakousi synopsi tohoto díla, která ale nebyla zas tak konkrétní, aby mi pokazila překvapení. Naopak mi pomohla se v ději posléze dobře zorientovat, což jsem ocenila především ve chvílích, kdy se děj posouval či odehrával přímo pomocí písní. Zatímco různé přízvuky angličtiny v mluveném slově pro mě nakonec nepředstavovaly nijak velký problém, tak s porozuměním slovům písniček mám občas problém i v češtině, natož v cizím jazyce.

Pokusím se vám ke Come from Away podat také jen velmi málo informací o samotném příběhu, protože mám dojem, že to je leckdy vůbec nejlepší. Nechat se unášet dějem a užívat si tak muzikál skutečně naplno. V případě tohoto díla je navíc příběh pro mě jednoznačně nejsilnějším prvkem. Možná to souvisí i s tím, že je založen částečně na skutečných událostech, které mají základ v zásadním momentu poměrně nedávné historie - 11. září 2001. Tehdy došlo k teroristickému útoku, který navždy změnil nejen podobu New Yorku, ale i životy mnoha lidí z celého světa.

Muzikál vypráví nepříliš známý, ovšem pravdivý příběh o letadlech, která byla záhy po útoku z důvodu uzavření velkých letišť odkloněna ze svých tras do malého města Gander v kanadském New Foundlandu. Nikdo tehdy nevěděl, zda nejsou letadla součástí teroristické akce, a tak všude panoval strach. A posádky a cestující daných letadel zase netušili, co se v Americe stalo a proč musí dlouhou dobu jen vyčkávat a nejprve ani nesmí opustit paluby strojů. Nakonec se jim dočasným azylem stalo právě městečko Gander a okolní obce. Místní „domorodci“ prokázali velkou solidaritu, semkli se a společnými silami vzali všechny „cizince“ mezi sebe a přijali je do své komunity. Pro všechny to byla velká zkouška trpělivosti, která vnesla světlo často i do jejich vztahů. Jedna partnerská dvojice se tak během pobytu v Ganderu odcizí, jiní dva lidé v sobě zase najdou zalíbení a zamilují se. Jiní cestující se zase zoufale snaží dovolat domů a zjistit, zda jsou jejich nejbližší v pořádku. Leckdy i marně… Jelikož po takového události už nikdy nebude svět stejný jako dřív.

Příběh je velmi dobře vystavěn a i díky skvělým hereckým výkonům je jím divák naprosto pohlcen. Jedná se o silnou výpověď o lidských povahách v těch nejhorších časech a všechny emoce navíc prohlubuje fakt, že se takto situace skutečně mohla odvíjet a zakládá se na pravdě.

Děj a emoce v tomto díle jednoznačně hrají prim a odpovídá tomu i hudba, s příběhem perfektně sladěná a spjatá. Písničky jsou často prostoupeny i mluveným slovem, aby přesně dokreslily danou situaci či dialogy postav. Co se týče hudební složky a melodií, které měly podle mého názoru často i trochu irský nádech, nestal se muzikál Come from Away okamžitě mým favoritem, ale našla jsem si v něm své písničky, k nimž se čas od času vracím. Například skladbu „Me and The Sky“, což je zpověď jedné pilotky a zároveň historicky první ženy, která se dokázala prosadit coby kapitánka letu. Též mrazivě skutečná výpověď „Something's Missing“ o tom, že New Yorku bude už navždy něco chybět…Zejména jsem si ale píseň „Welcome to the Rock“, která je neskutečně energická a rytmická. Kvůli častému opakování jedné fráze jí ale přezdívám spíše „I'm an islander“.

Pokud od divadla čekáte megalomanskou show plnou efektů, triků a přeměn scén, tak vás možná zklamu, jelikož to v Come from Away nenajdete. V Londýně se toto dílo uvádí v poměrně malém divadle a jeviště zůstává po celou dobu téměř stejné, až na pár drobných proměn v rekvizitách - například pár židlí, jindy stůl a někdy to doplní cedule s názvem lokálu, ale to je pomalu vše. Stejně úsporné jsou i kostýmy a ostatně i samotné obsazení, jelikož na jevišti se střídá pouhá hrstka herců, z nichž téměř každý ztvárňuje více rolí v ději. Rozhodně to ale nepůsobí zmatečně, jelikož účinkující jsou skvělí a stačí jim často například jen vyměnit čepici, obléct či svléct sako a nasadit jiný přízvuk a způsob mluvy, aby se rázem před vašima očima převtělili do dané figury a odlišili ji tak od té předchozí. Z místní učitelky, která se lepí na každého chlapa v dohledu, je tak rázem sebevědomá pilotka, která má strach o svou rodinu.

Díky tomu máte pocit, že je na jevišti stále plno herců a to, co tam není, si vždy hravě domyslíte. Stačilo rozestavět židle do určitého tvaru a hned jsem měla pocit, že nakukuji do jednoho z odkloněných letadel, a jindy jsem se zase ocitla v místním baru, aniž by k tomu byly zapotřebí drahé kulisy. V případě Come from Away tak jasně platilo pravidlo, že „méně je leckdy více“.

Velkou zásluhu na tom samozřejmě mělo skvělé a velmi pestré obsazení, které se sice skládalo z lidí, o nichž jsem předtím nikdy v životě neslyšela, ale zapsali se mi do paměti tak silně, že bych i nyní při psaní tohoto textu (zhruba 8 měsíců od zhlédnutí muzikálu) dokázala popsat jejich vzhled. To je především případ herečky Rachel Tucker, která zazářila v již zmíněných rolích učitelky a pilotky. Především v druhé z úloh předvedla úchvatný výkon a věřila jsem jí každé slovo.

Jelikož v divadle velmi ráda prožívám i romantické příběhy, zaujala mě též dějová linka týkající se slušného Brita a osamělé Texasanky v podání Roberta Handse a Helen Hobson. Oběma jsem od začátku fandila a právě jejich příběh mě velmi dojímal. Skvělých výkonů i herců bylo ale ještě více, a ačkoliv jsem představení neviděla v jeho originální podobě na Broadwayi, jsem si jistá, že v Londýně se podařilo vzít tento muzikálový kousek za správný konec.

Nebudu tedy zastírat, že jsem při sledování muzikálu v několika momentech plakala dojetím (bulela jak želva je možná přesnější výraz) a po děkovačce jsem z divadla odcházela naprosto nadšená a nabitá neuvěřitelnou energií, jakou znají asi jen divadelní fanoušci. V ten moment bych dokázala cokoliv na světě a nic by nebyl problém, a tak musím říct, že je škoda, že se jednalo o večerní představení, po němž už byla v plánu pouze zpáteční cesta na hotel.

Možná, že kdybych v Londýně nebyla s nervózní maminkou, ale například s partou přátel (bohužel se zbytkem statečných nám zatím společná cesta do „muzikálové Mekky“ nevyšla), ani bych nešla spát a užívala si opojné chvíle divadelního rauše do sytosti. Každopádně, pokud by se vám někdy naskytla šance zhlédnout muzikál Come from Away, neváhejte. Jedná se o vskutku výjimečně silné dílo, které rozhodně stojí za vidění.