Koncertní verze muzikálu Ray Bradbury’s 2116: Kouzelné setkání v netradičním prostředí

Foto: archiv Gallimaufry

Není to tak dávno, co jsme vás v našich článcích informovali o přípravách na koncertní verzi muzikálu Ray Bradbury’s 2116 v rámci letošního festivalu Comic-Con v Praze. Tento dlouho očekávaný okamžik nastal minulý týden a 7 statečných muzikálovců u toho samozřejmě nemohlo chybět. 😊 Vyslali jsme tedy Annie, abychom se s vámi jejím prostřednictvím mohli o bezprostřední dojmy z této události podělit. Přinášíme vám tak úhel pohledu té ze Statečných, která tento muzikál v roce 2016 v Divadle Semafor zhlédnout nestihla a jednalo se tak o její první setkání a vlastně i seznámení s tímto kusem. Navíc v poněkud netradičním prostředí festivalu, pro ni též zcela novém. 😊

Samotnému muzikálu předcházelo oficiální zahájení festivalu Comic-Con. V jeho úvodu i závěru jsme si mohli poslechnout krátký koncert filmových i seriálových melodií a proběhly též proslovy zakladatelů festivalu, zástupce amerického velvyslanectví či pražského primátora Zdeňka Hřiba, který se předvedl v kostýmu Iron Mana. Především byli ale představeni letošní hosté festivalu, ať už z řad cosplayerů, výtvarníků či herců. A následně, po krátké pauze, již došlo na dlouho očekávané představení. 😊

Co se týče obsazení, neproběhly již od doby, kdy jsme se mu věnovali v samostatném článku, žádné další změny. Coby Mr. Marionette se tedy představil jeden z autorů muzikálu a režisér Steve Josephson. Ten také diváky částečně koncertem provázel a v případě potřeby nás uvedl do děje v momentech, kdy na sebe některé ze scén z důvodu zkrácení nenavazovaly tak jasně a logicky, jako by tomu bylo přímo v divadle.

Jako Clarisse McClellan a paní Wycherly vystoupila Elin Špidlová, jež tuto roli hrála již v nastudování v roce 2016. Píseň Once Upon a Time v jejím podání byla rozhodně jedním ze zážitků, na který lze jen těžko zapomenout. Jako profesora Fabera a pana Wycherlyho jsme mohli vidět Felixe Slováčka ml. Ten v některých scénách navíc doprovázel výkony ostatních hrou na dechové nástroje.

V rolích kapitána Wildera a Groombota se představil charismatický Ondřej Bábor a coby Bridebot a Jenny zase Zuzana Holbeinová. V dalších rolích dále vystoupili Jakub Gabriel Rajnoch a Františka Stropnická. Obsazení dopadlo bez výjimky skutečně skvěle. Jeden výborný výkon střídal druhý a my můžeme jenom doufat, že některé z účinkujících uvidíme v těchto rolích i později v divadle. 😊

Jelikož se jednalo o zkrácenou verzi představení z roku 2016, celý koncert byl odehrán v angličtině. Titulkovací zařízení sice chybělo, ale základní linku zpravidla nebyl ani moc problém si domyslet.

Zajímavá byla též vizuální podoba, kde jsme si mohli užít pestré kostýmy Aleše Valáška, které v kombinaci s líčením, jež měla „na svědomí“ Karou Weill, vytvářely tak jedinečný a kouzelný dojem, že ze scény zkrátka nešlo odtrhnout oči.

Skvělý nápad bylo též doplnit jednotlivé výstupy o projekce z původního představení, takže jsme mohli sledovat jednotlivé scény naživo a zároveň si udělat představu, jak budou vypadat v divadle. Pro neznalé původního uvedení bylo též milé zhlédnout na záznamu i některé tváře z původního obsazení, jako např. Tomáše Vaňka, Petera Pechu, Tomáše Novotného, Michaelu Horkou či Olgu Lounovou.

Co se bohužel ukázalo být do určité míry i jako nevýhoda, bylo zvolit Comic-Con pro muzikálové vystoupení. Důvod, proč bylo „2116“ představeno právě zde, je samozřejmě jasný. Ray Bradbury je beze sporu legendou v žánru sci-fi a nápad zkusit oslovit fanoušky tímto muzikálem je jistě zajímavý. Problémy s ozvučením však budily dojem, že organizátoři Comic-Conu na nároky divadla zkrátka nestačili. Stejně tak byl poněkud rušivý neustálý pohyb v hledišti, kdy diváci průběžně po celou dobu přicházeli i odcházeli, což je zřejmě pochopitelné a běžné na festivalu, méně však již u muzikálového představení.

Důležité ale je, že výkony všech zúčastněných i celková vizuální stránka byly natolik skvělé, dostatečně silné a emotivní, že dokázaly zaujmout a navnadit, i přes nějaké ty drobné problémy. Je tím pádem jasné, že uvedení v češtině bude skutečně mimořádné a rozhodně se máme na co těšit. Až tedy bude známo, kdy se lze na českou verzi Ray Bradbury’s 2116 do divadla vypravit, my tam rozhodně nebudeme chybět. A do té doby budeme osud tohoto muzikálu i nadále bedlivě sledovat a průběžně vás informovat, jakmile se opět dozvíme něco nového. 😊