7 statečných

Dnes vás sice nevezmu na muzikál, ale i tak se podíváme do divadla, kde nám zazní celá řada muzikálových písní. Jistě se ptáte - oč jde? Co mi uniklo? Ano uniklo, jelikož kdo nebyl na tomto koncertu, jako by nebyl. Má dnešní vzpomínka se týká luxusního koncertu jménem Muzikály naruby , který se konal v Divadle Broadway. Hlavními aktéry večera byli Petr Ryšavý, Jan Kopečný a Josef Vágner. Pevně doufám, že většina z našich čtenářů tyto pány zná. Kdyby náhodou ne, můžete je vidět převážně na těchto scénách - v Divadle Broadway, Divadle Hybernia, Hudebním divadle Karlín, Goja Music Hall a v mnohých dalších.

  Boxerské rukavice, nebo baletní špičky? Vydá se jedenáctiletý chlapec cestou, kterou mu vnucuje jeho táta, nebo vyhraje jeho vlastní sen a talent? A má vůbec právo snít o lepším životě, když všechny z jeho okolí čeká naopak pořádný pád? Když se vše známé rozplývá a nevyhnutelné změny přicházejí? Takové otázky v sobě nese britský muzikál Billy Elliot , který vznikl v roce 2005 podle stejnojmenného filmu, který je o pět let starší. Jeho děj je ovšem zasazen do první poloviny 80. let a opírá se o skutečné historické a politické události té doby.

Přiznám se, že o existenci muzikálu Milana Uhdeho a Miloše Štědroně Balada pro banditu, poprvé uvedeného v roce 1975 v Divadle Husa na provázku, jsem se dozvěděla až o desítky let později, pravděpodobně někdy v devadesátých letech, a to zásluhou pana Miroslava Donutila. Ten o tomto představení i jeho filmové verzi často a rád mluvil ve svých talk show, které byly v té době nesmírně populární. V těchto pořadech také často zaznívaly některé písně z tohoto díla, které mě již tehdy zaujaly. Troufám si tvrdit, že řada z nich doslova zlidověla, zejména „ Zabili, zabili “ v jedinečném podání Ivy Bittové či „ Ani tak nehoří “, zpívaná právě Miroslavem Donutilem. Celkově hudební motivy tohoto díla působí jako sled lidových písní, které, byť se to na první dojem nezdá, jsou velmi pěvecky náročné.

Foto: Alžběta Míková Zase nám jednou na cestu zasvítila nějaká ta šťastná hvězda a naše pozvání k rozhovoru přijala jedna z neobsazovanějších tváří muzikálové scény. Kardinál Richelieu ze Tří mušketýrů , otec Inchofer z  Galilea či hvězda Draculy, kde v průběhu let ztvárnil více různých rolí,… Možná už jste uhodli, že odpovědi na naše zvídavé otázky nám tentokrát ochotně poskytl skvělý zpěvák, herec, dabér a také pedagog – Tomáš Trapl. Podělil se s námi o vzpomínky na muzikál Quasimodo , v němž ztvárnil hlavní roli. Popsal též, jak před lety probíhala příprava na dabing Lvího krále . Má vůbec ještě nějakou vysněnou roli? A jaký je pro něj pocit potkávat se na jevišti s vlastními někdejšími studenty?

  Pretty Woman neodmyslitelně patří do našich životů. Během roku nám pravidelně vstupuje do života z televizních obrazovek. Její filmovou tvář jí propůjčila krásná Julia Roberts a partnerem jí byl Richard Gere. Neznám nikoho, kdo by neznal nebo neviděl tento film. Dokonce si myslím, že je Pretty Woman pro nás již něco jako typicky česká trilogie  Slunce seno  či ruský Mrazík . Bez tohoto snímku jako by nebyl filmový svět. Proto není divu, že se stal i muzikálovým námětem.

Všechno hezké jednou končí, a proto nám nezbývá nic jiného, než se rozloučit. Zemská tíž byla překonána a příběh dokončen. Nejdůležitější zůstává - a to je láska a přátelství. To vše měla naše úžasná Elphaba, která nás pravidelně navštěvovala v pražské GoJa Music Hall. Tento světoznámý muzikálový hit, je znám po celém světě pod jménem Wicked . V Londýně se hraje pravidelně už několik let, a proto ani Praha nebyla výjimkou. Krásné texty, skvělé obsazení a hlavně perfektní hudba. To vše naše Čarodějka splňovala. Ano, našlo se zde několik much, respektive věcí, které jsou naprosto jiné, než v originále. Ovšem i tak z toho tento muzikál vyšel se ctí.

  Kultovní muzikál, který kdo nezná, není Čech . Písně, jež nezestárnou. Příběh, který neomrzí. Zkrátka a dobře Noc na Karlštejně , tentokrát opravdu na Karlštejně. Letní scény mají svou specifickou atmosféru, a když se vám povede zrealizovat představení na místě, kde se děj skutečně odehrává, o magii tu není nouze. Autentické kostýmy jsou už onou pomyslnou třešničkou na dortu.  Jsem přesvědčena, že příběh všichni známe, nicméně pro jistotu si dovolím menší uvedení do děje. Nacházíme se ve čtrnáctém století, kdy díky vládě Otce vlasti blahé paměti, krále a císaře Karla IV., Země Koruny české jen vzkvétají. Císař je ale velice zaměstnán různými jednáními, tudíž srdce jeho ženy musí chodit almužnou. Elišku velice trápí, že nemůže trávit více času se svým mužem, proto se jí zrodí v hlavě plán. Oznámí, že hodlá odjet na svůj hrádek Karlík, který je nedaleko Karlštejna, ve skutečnosti má ale namířeno právě na Karlštejn, v čemž spočívá háček - dle nařízení císaře se ve zdech karlštejnských n

  Druhý zářijový večer roku 2021 se pro mě nesl v duchu spontánního rozhodnutí vyrazit na premiéru muzikálu Freda Ebba, Johna Kandera a Joe Masteroffa – Cabaret . Až do poslední chvíle byly vstupenky beznadějně vyprodané, ale den před představením na mě na internetu doslova „zasvítilo“ jedno opuštěné volné místo v hledišti, kterému jsem zkrátka nedokázala odolat. 😊

Velká láska bojující proti předsudkům a nenávisti. Milenci Tony a Maria coby Romeo a Julie v modernějším hávu a s trochu jiným koncem. To je ve zkratce muzikál West Side Story , který považuji za klasiku, mám ho moc ráda, ale mezi mé úplně nejoblíbenější se nepropracoval. Přesto jsem ho viděla již v několika různých verzích, konkrétně ve čtyřech, když pominu tu filmovou z roku 1961. Poprvé jsem „Westku“ zhlédla s kamarádkou v roce 2017, kdy k nám do Kongresového centra zavítala broadwayská verze. Jelikož jsem tehdy děj moc neznala a celé představení bylo v angličtině, nejvíc jsem se zaobírala tím, abych alespoň něčemu rozuměla. Vzpomínám si, že jsem odcházela spokojená, ale nijak přehnaně nadšená - úvodní taneční číslo mi připadalo zdlouhavé, navíc jsem seděla dost daleko, a tak jsem místo herců viděla spíše jen špendlíčky. Tím pádem jsem si některé scény moc nevychutnala, ale přesto jsem v závěru seděla na židli jako přikovaná. Právě samotný konec mám tak na West Side Story asi nejrad