7 statečných

Poslední den tohoto roku je zde, a tak jsme si řekli, že bychom zase jednou měli trochu rekapitulovat. Přichystali jsme si tedy pro vás tentokrát takové menší ohlédnutí za rokem 2022. A jako obvykle, každý z nás měl trochu jiný pohled na věc. Na něčem se ale shodneme všichni - byl to rok plný (nejen) divadelních zážitků. A také radosti z toho, že nás čtete 😊. Moc děkujeme a pokud na nás máte náladu i dnes, uvařte si kávu a pusťte se do čtení! 💖

  Pretty Woman - kdo by neznal téměř pohádkový příběh prostitutky Vivian, do níž se zamiluje bohatý Edward a po celé řadě peripetií se dočkáme vysněného happy endu? 😊

Příběh lidského „mláděte“, co přišlo o oba rodiče, ale naštěstí se ho ujala gorilí tlupa, to je Tarzan. Džungle je jeho domovem, ale když do jeho života vstoupí žena jménem Jane, poznává mnoho nového. Kam ho povede jeho srdce? Nás zvědavost zavedla do Divadla Hybernia, kde měl Tarzan na podzim roku 2019 svou premiéru. Teď ale nastal čas tuto disneyovskou džungli bohužel opustit. Právě dnes, tedy 26. prosince, se Hybernia s Tarzanem loučí. A my jsme si pro vás také přichystali menší rozloučení s tímto titulem. Nejprve nám svou vzpomínku na Tarzana věnoval Ladislav Korbel, který si zahrál roli Terka. V krátkém sledu je to pro něj již druhá derniéra, jelikož na začátku prosince dával sbohem pro změnu Času růží v Hudebním divadle Karlín. Ale to už jistě všechno víte, jelikož jsme se tomuto tématu již věnovali. Abychom se ale neopakovali úplně ve všem, dnes budeme na Tarzana vzpomínat především my, tedy naše Statečná parta. Přece jen na tomto muzikálu se nás potkalo docela dost. 😊

  Vánoční svátky a adventní období vyvolávají v lidech různé emoce. Já osobně patřím mezi ty, kdo se na Vánoce těší, a to i přes to, že ve srovnání s obdobím, kdy jsem je mohla prožívat jako dítě, ztratily tyto svátky něco na svém kouzlu. I tak ale miluju sváteční atmosféru, výzdobu a osvětlení a snažím se každý rok navštívit alespoň jedno představení s vánoční tematikou či nějaký adventní koncert. Letošní rok jsem měla obzvlášť velké štěstí a podařilo se mi naplánovat předvánočních kulturních zážitků hned několik.

  Kdo z nás by neupsal duši ďáblu, aby měl možnost začít znovu a lépe, napravit nějakou chybu z minulosti a najít štěstí, i když třeba jen na malinkou chvilku… Možná právě proto je příběh Fausta a ďábla Mefista natolik oblíbený, snad proto se k němu mnozí autoři vracejí, a proto už jsme na muzikálové scéně v Česku toto jablíčko okusili hned dvakrát, nejprve díky Mefistovi v Divadle Hybernia a nyní v Divadle Na Maninách s novým kouskem zvaným Doktor Faust . Rovnou řeknu, že já Mefista viděla jen jednou, vlastně docela náhodou. Zaujal mě především hereckými výkony - poprvé mě tu nadchl Jiří Zonyga a bylo to také vůbec mé první divadelní setkání s Petrem Ryšavým - ten se hned propracoval mezi mé oblíbené mladé muzikálovce a fešáky. Slibovala jsem si, že si ještě zážitek někdy zopakuji a hlavně mě zajímal Josef Vojtek, který za výkon v tomto představení získal dokonce Thálii. Ale pravda je, že už jsem se k další návštěvě nedostala a co se hudby či příběhu týče, nezanechal ve mně Mefist...

  Upřímně musím hned na začátku konstatovat, že se mi do psaní dojmů z tohoto představení moc nechtělo. A to navzdory tomu, že hudbu Davida Bowieho mám ráda. Ale stejně jako celá tvorba tohoto provokujícího umělce, mi i muzikál – či jukebox muzikál, jak je oficiálně nazýván – připadal těžko slovně uchopitelný. Lazarus podle mě patří mezi díla, která na sebe musíte nechat působit, vnímat scénu a hudbu, výkony a celkově atmosféru a nedělat si velké ambice, že beze zbytku pochopíte myšlenky a poselství autora. Je to ale pouze můj subjektivní dojem. Z divadla jsem odcházela nadšená, ale s tím, že jsem zcela jistě nedokázala porozumět všemu. 😊

„Ty, kdo máš trápení… či k zbláznění se cítíš sám“, zajdi do Divadla Kalich, chtělo by se říct. S hit muzikály se poslední dobou roztrhl pytel a já na úvod rovnou přiznám, že mě to moc netěší, ačkoliv obvykle taková díla neodsuzuji dopředu. Jenže čeho je moc… znáte to. V každém pražském divadle jako by nové kousky vznikaly po podobné úvaze: ‚Tak koho jsme ještě nevytěžili? Dobře, to by šlo, ale hlavně nezapomeňte dát do názvu něco s láskou.‘

  Foto: Nikol Wetterová Další ze série našich rozhovorů vám přinášíme z Brna, kde jsme oslovili talentovanou členku zdejšího muzikálového souboru – Kristýnu Daňhelovou. A máme ohromnou radost, že si na nás našla čas a ochotně nám zodpověděla všechny naše zvídavé otázky. 😊 Dozvěděli jsme se tak, jaké jsou Kristýniny muzikálové „lásky na první poslech“ nebo jak se těší na spolupráci s dětmi v muzikálu Matilda . Vynechat jsme však nemohli ani roly Elišky v  Devíti křížích či otázky týkající se cestování mezi Brnem, Prahou a Uherským Hradištěm. A jelikož se blíží Vánoce, došlo i na oblíbené pohádky. 😊

  Je to už více než 20 let, co byl vydán knižní bestseller manželů Allana a Barbary Peaseových Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách , jehož snahou je vtipnou formou (byť založenou na vědeckých důkazech) vysvětlit rozdíly v myšlení a vnímání mužů a žen a z toho plynoucí konflikty. Tato snaha byla evidentně úspěšná, jelikož kromě zmíněného titulu manželé postupně vydali dalších 17 bestsellerů, které jsou překládány a vydávány po celém světě. Já osobně se musím přiznat, že jsem do této knihy měla sice několikrát příležitost nahlédnout, ale nikdy jsem se nedostala k tomu dočíst ji celou.

  Kdo z nás by nechtěl »Být stále mlád« ? A i kdybychom si řekli »Stokrát chválím čas«, stejně ho nepřesvědčíme, aby trochu zpomalil. Možná se vám také zdá, jako by to bylo včera, když se na prknech Hudebního divadla Karlín objevil hit muzikál Čas růží, plný písní Karla Gotta. Jenže ve skutečnosti se premiéra odehrála již v roce 2017 a nyní přišel čas zatáhnout oponu a s tímto kouskem se rozloučit. 

  Zdroj fotografie: Divadlo Andreja Bagara v Nitre Nitrianske Divadlo Andreja Bagara je domovom jedného z najaktuálnejších uvedení tohto muzikálu (2021), ktorý mal premiéru v roku 1968. Odvtedy sa teší celosvetovej obľube a bol niekoľkokrát naštudovaný na londýnskom West Ende, Broadwayi či rôznych turné. A niet divu – hoci to nie je druh muzikálu, na ktoré sa zvyčajne zameriavam, musím priznať, že energia zohratého nitrianskeho súboru bola naozaj nákazlivá 😊.

S muzikálovými pohádkami na jevišti jako by se roztrhl pytel, hlavně těch podle animované předlohy přibývá jako hub po dešti. V případě zahraničních produkcí je to povětšině šťastný krok – třeba Lví král (Lion King) n ebo Shrek jsou velice povedené kusy, které se dají vidět i slyšet kdykoliv. Určitě je skvělým dílem i Kráska a zvíře (Beauty and the Beast) , které jsem zatím neměla tu čest vidět živě, hudební ukázky na internetu jsou však moc pěkné.