7 statečných

  Ano, je to tak, žádný předčasný Apríl 😊. Také nesnášíme loučení, ale ono se vlastně ani žádné nekoná  –  zkrátka se zase jednou stěhujeme o platformu dál a doufáme, že si k nám budete zas a znova nacházet cestu.  Právě proto jsme ale dnes tu  –  chceme se ujistit, že příště nezabloudíte. Na této adrese dnes zveřejňujeme historicky poslední článek. Náš blog zatím nemažeme, necháváme ho stále viditelný, ovšem nové články už se do budoucna zveřejní jen na nové adrese:  www.ocima7.cz Starší obsah odsud už  je tam pro vás přichystán, kdybyste byli nedočkaví a chtěli nakouknout. Spolu s přesunem jsme také trochu proměnili naši grafiku a máme nové logo 😊. A kdy oficiálně začínáme? Tuto novou etapu naší party a společného psaní o muzikálech jsme se rozhodli prvním článkem odstartovat stylově na... Světový den divadla  –  tedy zítra, v pondělí 27. března. V ěříme, že si náš nový web zamilujete stejně rychle jako my a budete společně s námi sd...

  Již nějakou dobu se ví, že v Divadle Lucie Bílé se chystá další muzikálová komedie. 22. března 2023 proběhla tisková konference k chystané komorní novince Srdeční záležitost. Za příběhem Annie, která si v den svých dvacetin vzala muže, do kterého se zamilovala, stojí americká písničkářka Amanda McBroom. Annie své čtyřicáté narozeniny a zároveň dvacáté výročí svatby oslaví poprvé v české premiéře již 28. září 2023.

  Musím se přiznat, že pohádkovým muzikálům jsem se vždy spíše vyhýbala. Přestože na muzikálová představení chodím již desítky let, první výjimku jsem udělala teprve vloni, kdy mě zvědavost přemohla poprvé a vypravila jsem se do Divadla ABC na Petra Pana (můj článek o tomto muzikálu si můžete přečíst zde ), na kterého mě nalákal tvůrčí tým i obsazení a samozřejmě příběh, který jsem měla vždy moc ráda. Vlastně jsem tehdy ani nepřemýšlela nad tím, že půjdu na muzikál určený dětem a tato skutečnost mi došla teprve v divadle. Ač přítomnost malých dětí v divadle obvykle příliš nevítám, u představení, která jsou na dětského diváka zaměřená, je situace jiná. A právě jejich přítomnost a interakce herců s nimi, pro mě nakonec udělala z  Petra Pana mimořádně dojemný a nezapomenutelný zážitek. 😊

  Foto: Marek Lhotský jr. Ptáte se, který umělec zvládá být tak trochu 3v1? My odpověď známe a jsme moc rádi, že jsme měli čest zpovídat tuze nadaného člověka - je jím Vojtěch Adamčík, kterého můžete znát jako klavíristu, dirigenta i hudebního skladatele z Českých Budějovic. Jeho pole působnosti ale nekončí na jihu Čech, ba dokonce ani přímo v divadle - má za sebou například tvorbu CD či natáčení podcastu. Jak nahlíží na proces obsazování hlavních rolí v Praze? Kdo z obsazení jeho muzikálu Doktor Faust ho nejvíce překvapil? Ve které zvláštní situaci ho kdysi políbila múza? A kam nadějného skladatele zavedla láska? Odpovědi na tyto otázky a mnohem více se dozvíte v našem rozhovoru.

Když jeden z legendárních muzikálů ohlásí výroční představení a je volné vaše oblíbené místo za zvukařem, není čas ztrácet čas, musí se vyrazit do divadla. 😀 A byť muzikál Krysař nikdy nepatřil mezi můj styl, po návštěvě divadla se moje stanovisko lehce proměnilo.

  Hladovíte po muzikálovém zážitku, z kterého vás bude mrazit? Přejete si poznat příběh o velké zaslepenosti touhou po pomstě? Pak se usaďte do křesla k holiči jménem Sweeney Todd, prosím. Právě nedávno nám změnil působiště a z Plzně v trochu jiném kabátě přijel úřadovat i do Ostravy. Jak již možná víte ze starších článků, já už muzikál Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street v Plzni měla možnost vidět. Zážitek to byl velmi zajímavý, přičemž s odstupem mohu ocenit především jedinečnou atmosféru tamější Malé scény a zajímavý rámec vyprávění, spojený trochu i s kontaktem s diváky. Ostrava naproti tomu zasadila tento kousek na velkou scénu, a tak se tím logicky nabízí první dvě odlišnosti - podstatně méně kontaktu s diváky, zato ale mnohem velkolepější scéna s úplně jinými možnostmi. Už z toho je poznat, že tahle dvě představení zkrátka nemůžu s čistým srdcem příliš porovnávat, protože bylo zkrátka každé jiné. Navíc, když Ostrava do titulní role obsadila hned dva mé oblíbence, ...

   (zdroj obrázku: Facebooková stránka MdB) Příběh o životě jedné obyčejné ženy. Tak by se dal v kostce shrnout obsah činoherního představení Tracyho Lettse Mary Page Marlowová , na které jsem se v listopadu roku 2022 vypravila do Městského divadla Brno. Rozhodla jsem se tak na popud našeho Marti, který, je-li skutečně nadšený, umí být dostatečně přesvědčivý a velmi snadno dokáže strhnout i ostatní. 😊

Foto: Blesk / Mária Rušinová Joanne z kultovního muzikálu RENT , Máří Magdalena ze známé „webberovky“ Jesus Christ Superstar , Eponine z legendárních Bídníků či Yitzhak z alternativní rockové muzikálové pecky Hedwig a její Angry Inch – to je jen několik rolí, v nichž se na českých (i slovenských) divadelních prknech představila skvělá Vendula Příhodová, která laskavě odpověděla na naše zvídavé otázky. Jak se jí Bídníci zkoušeli pod režijní taktovkou původní francouzské Cossetty, o které muzikálové roli sní a která postava jí po charakterové stránce dala nejvíc zabrat? I to nám prozradila v našem rozhovoru. Přejeme příjemné čtení  😊 .

  „Zpívat jako déšť a tančit jako on…“ Tento popěvek znám opravdu od malička. Ačkoliv mi to někteří nejmenovaní Stateční nechtějí „uznat“, Zpívání v dešti jsem poprvé viděla v Hudebním divadle Karlín. Uznávám, je to pěkná řádka let a byla jsem malá, takže žádný velký dojem ve mně nezůstal, i když … to nejdůležitější zůstalo. Pamatovala jsem si hlavní trio v podání Martina Dejdara, Lumíra Olšovského a Terezy Duchkové, jejich tanečky a boj s negativní postavou v podání Ivany Chýlkové.

  Romantické komedie jsou v poslední době filmovým žánrem, který se českým scenáristům poměrně daří. Ačkoli se jich za uplynulé roky vyrojilo víc než dost, stále se mezi nimi dají najít takové, které stojí za to. V muzikálech je však tohoto žánru velmi poskrovnu. Stejně jako je málo hitmuzikálů, které nutně nepotřebují postavu zpěváka, aby mohly využít nejznámější fláky svého interpreta. V Biografu Láska v Divadle Kalich se protla romantická komedie s hitmuzikálem, co se výše zmíněného častého defektu skutečně dokáže vyvarovat.

„Jedna židle nezůstane suchá! Ostravo, Brno, Budějice a Praho, těšte se!” tak přesně to nám vzkazují dva muzikáloví harcovníci - Tomáš Vaněk a Roman Tomeš. A proč? Jelikož spojili své síly a přichystali na duben hned čtyři koncerty. 

Jméno spisovatele Roalda Dahla znám od dětství. Jednou se mi do ruky dostala kniha krátkých povídek s názvem Příběhy nečekaných konců , kterou jsem přečetla jedním dechem a několik dní o ní ještě přemýšlela. Řeknete si: povídka o dvaceti stranách přece nemůže zahrnout nic zajímavého… ale opak byl pravdou. Každý příběh mě dokázal pohltit již první větou, děj vyprávění představoval pokaždé nějakou absurditu a napínavý konec s pointou byl absolutně nepředvídatelný – zkrátka smyšlené příběhy od člověka s neuvěřitelnou fantazií, neskutečné, a přitom zhmotněné do konkrétních představ, s originálním vtipem a mrazením v zádech. Kraťoučký příběh, avšak ohromně barvitý, s mrazivým dotekem, cizí, a přesto hodně osobní… V každém vyprávění byla jistá rozšafnost, postavičky vylíčené jako ze snu nějakého zbloudilého člověka, pohrávání si s lidmi jako loutkami na drátkách a v zemi, kde je dovoleno vše… A přece ty příběhy měly pokaždé úžasnou logiku, závěr nechal ...

30. léta v americkém Clevelandu. Místní Opera je vzhůru nohama a všichni se bouřlivě připravují na událost sezóny. Večer má být uvedena opera Otello se slavným italským tenoristou Titem Merellim v hlavní roli. Je beznadějně vyprodáno, dokonce i prezident Roosevelt s chotí se mají této mimořádné události zúčastnit. Přesně takto začíná muzikálová komedie Brada Carrolla (hudba) a Petera Shama (libreto a texty písní) Hledá se tenor , na kterou jsem se vypravila v lednu 2023 do Liberce, čímž se tento kus stal prvním mnou zhlédnutým muzikálem v tomto roce. 😊

  Už za měsíc, tedy 17. března, se na jevišti brněnského Divadla Radost uskuteční světová premiéra komorního muzikálu Tři v sauně autorů Petra Konečného a Matěje Tauše. Přípravy lákavé nekorektní novinky mezi původními českými muzikály bedlivě sledujeme a jsme rádi, že vám můžeme přinést bližší pohled na to, co nás vlastně mezi stěnami sauny čeká.

  Chudá holka ztratí střevíček, princ ji podle něj najde a koná se svatba. Ano, Popelka. Klasická pohádka, jejíž příběh byl řečen už tolikrát, že ho pomalu známe nazpaměť. Kdybychom měli vzít v potaz veškeré její adaptace, ať již kreslené, nebo hrané, snad bychom se ani nedopočítali. Zvlášť, když se tam dají zahrnout i jiná díla, která se Popelkou sice inspirují, ale oblékají ji do daleko modernějšího kabátu. Ostatně i já jsem kdysi psala (a nevydala, nečekaně! 😂) příběh o jedné takové „Popelce“, která teprve po svatbě zjistila, že vzít si bohatého chlápka nemusí být vždycky zrovna pohádka.

Na každého z nás jednou čeká volba. Nebude to ovšem nic jednoduchého, výběr je zcela jednoznačný: Nebe, či peklo? Toť otázka. Existuje vůbec něco jako rovnováha, nebo je předem zaručené a vybrané místo, které nás čeká na onom světě? Pokud teda dříve nezaprodáme svoji duši. To by potom bylo zcela jiné. Jaké? Doktor Faust vám může vyprávět....

  Foto: Archiv T. Savky Miss Saigon, Pomáda, Osmý světadíl, Bídníci, Dracula, Tři mušketýři, Robin Hood, Pět let zpět, Kočky, Donaha! – jen malá část z výčtu představení, v nichž účinkoval či účinkuje. Zapsal se do povědomí diváků již v první řadě soutěže Česko hledá SuperStar a postupně nabíral zkušenosti v různých divadlech – ať již v Praze, Plzni či v Ostravě. V roce 2015 navíc získal Cenu Thálie za roli Che v Evitě . Možná jste již uhodli, že naše zvídavé otázky tentokrát ochotně zodpověděl Tomáš Savka, nově také představitel Maxe v Producentech či Adolfa Pirelliho ve Sweeney Toddovi . Jak moc velká výzva je pro něj hrát Jiřího Suchého v představení Jonáš a tingl-tangl a jaký vztah má k divadlu Semafor? A díky kterému muzikálu se seznámil se svou ženou? Vše se dozvíte v našem rozhovoru. Přejeme krásné počtení! 😊

  Čas od času se mi přihodí, že se vypravím do divadla na představení, o kterém toho vlastně vím velmi málo, a přede mnou se najednou nečekaně začne odehrávat něco mimořádného. Něco, co mě naprosto okouzlí, fascinuje, dojímá a probouzí celou škálu dalších emocí. Vlastně ani nevím, co přesně tento stav způsobí. Je to dokonalý příběh, obsazení, hudba, scéna? Mám zkrátka pocit, jako bych s děním na scéně nějak splynula a naladila se na stejnou vlnu.

  Kdo by neznal knižní Matildu (v české verzi též Matyldu ) Roalda Dahla, která se později dočkala nejen filmové podoby, ale především té muzikálové. Ta měla premiéru v roce 2010, ale později též na Broadwayi i v dalších zemích. A nyní byl tento muzikál Tima Minchina (hudba a texty) a Dennise Kellyho (scénář) uveden i v Čechách, a to konkrétně na prknech Městského divadla Brno. Premiéru, která proběhla 21. ledna 2023, jsme sice nestihli, ale již týden nato se část naší party do Brna vypravila a toto představení, jehož režie i českého překladu, se ujal Petr Gazdík, nutně musela vidět. 😊

Musím přiznat, že když jsme s kamarádkou začaly plánovat cestu do Vídně (coby levnější alternativu Londýna s bonusem v podobě vánočních trhů), návštěva tohoto muzikálu v divadle Ronacher nebyla můj nápad. Popravdě si ani nepamatuji, kdy jsem animovaného Disney Zvoníka od Matky Boží (z roku 1996) vlastně viděla a jestli vůbec. Navíc v roce 2019 jsem v rámci návštěvy Milána zhlédla francouzský muzikál Notre Dame (1998), což je zase úplně jiné dílo, ale se stejným příběhem, a tak jsem se bála, že se mi to všechno v hlavě zamotá dohromady a budu tam mít pořádný guláš, co je co. Protože ale žádný ze Statečných muzikálovců ještě nikdy neodmítl návštěvu divadla, samozřejmě jsem do toho šla i tak, jen zkrátka s obavami.